Proč použít záměrnou chybu?
Někdy je lepší záměrně chybovat, než se snažit být přesný. Výsledek bude lepší, uvidíte! Co je to za hloupost? navigace má svoje fígle.
Záměrná chyba byla v navigaci často používána. Dnes s mapovými plottery již není tato metoda tak důležitá, ale stejně se najdou chvíle, kdy se může hodit.
Představte si fádní pobřeží bez výrazných orientačních bodů. Například písečná pláž. Na tomto pobřeží je vjezd do maríny. Úzký vjezd do přístavu ve vnitrozemí. Je hustá mlha a potřebujete ho najít. Plujete z moře přímo na tento vjezd. Přijedete k pobřeží a vjezd před vámi není. Co teď? Jste vpravo od vjezdu, nebo vlevo? Kam se máte vydat? Stala se chyba a vy nevíte, co dále.
Samozřejmě, situace i tak má řešení. Poplujete pár set metrů vpravo a pokud to tam nebude, vrátíte se zpět a vydáte se vlevo. Jednou vjezd najít musíte.
Je tu ale také druhá možnost. Metoda záměrné chyby. Z moře nepoplujete přímo na vjezd, ale záměrně poplujete vlevo (nebo vpravo, na tom nezáleží) od vjezdu. Jakmile jste u pobřeží, vydáte se podél pobřeží vpravo, až na vjezd narazíte. Vyhnete se tak nejistotě.
Možná si dnes řeknete, že už není tato metoda třeba, ale až budete například ve Finsku v mlze hledat úzký průliv mezi ostrovy, možná si vzpomenete.
6204
Související články
Jak jsme navigovali v dobách (dávno) minulých
Jak jsme navigovali v dobách (dávno) minulých
Sáhnu do kapsy, vytáhnu telefon a vím kde jsem, kam jedu, jakou rychlostí, kdy tam budu… Když jsem na moři začínal, bylo to s přesností polohy horší vždy a velmi špatné občas.
Poprvé kapitánem
První plavba ve funkci kapitána je náročná. Nemusíme být na moři začátečníky proto, abychom se dostali do situací, kdy si nebudeme vědět rady. Je nutné být připraven na všemožná překvapení, musíme číst předpovědi počasí, musíme mít v záloze náhradní řešení.
Nebezpečí! Kde je rozdíl?
Na mapě máte podobné značky. Jaké nebezpečí na vás číhá? Uvidíte ho, nebo ne? A jaké jsou mezi nimi rozdíly?