Co je to squall?
Předpověď nic nehlásí, na meteorologickém modelu není nic vidět. Náhle ale vítr zesílí přes 40 uzlů a je tu situace, kterou je možné nazvat krizovou. Co to ksakru je?
Slovo squall se v jachtařské meteorologii používá pro náhlé, krátkodobé a výrazné zesílení větru. Nejčastěji přichází s deštěm nebo bouřkovým oblakem a na moři dokáže během několika minut změnit pohodovou plavbu v situaci, která je pro mnohé krizová.
Squall (česky húlava) není totéž co dlouhodobě silný vítr. Typickým znakem je jeho prudké zesílení. Vítr může během krátké chvíle zesílit o 20, 30 i více uzlů, často změní směr a bývá doprovázen silným deštěm, zhoršenou viditelností a někdy i blesky. Trvá to obvykle několik minut, někdy až desítky minut. Krátké trvání svádí k podcenění, ale pro loď s plnými plachtami to může být velmi nebezpečné.
Jak ho poznat?
Jak squall poznáme? Nejčastěji podle tmavého mraku s jasně patrnou spodní hranou a šedé stěny deště pod ním. Na hladině se před příchodem poryvu často objeví tmavý pruh – vítr už čeří vodu před oblakem. V tropech se squally objevují často v noci nebo nad ránem, ve Středomoří mohou být spojeny s bouřkami a přechodem fronty.
Kde se vyskytuje?
Tropy: klasické „rain squalls“ pod kupovitou oblačností, často večer a v noci.
Fronty a bouřky v Evropě: squall line před studenou frontou, někdy i bez výrazné bouřky nad hlavou.
Proč?
Proč vzniká? V bouřkovém nebo přeháňkovém oblaku klesá ochlazený vzduch prudce dolů. Když narazí na hladinu, rozlije se do stran a vytvoří silný nárazový vítr. Proto může být směr větru při squallu jiný než směr běžného proudění. Na radaru se squall často ukáže jako výrazná dešťová buňka, podle toho se můžeme zachovat, ale ne vždy má jachta radar k dispozici. O to důležitější je sledovat oblohu.
Co dělat?
Co dělat na plachetnici? Hlavní pravidlo zní: refovat včas. Jestliže se blíží tmavý mrak a vítr před ním sílí, je pozdě čekat, „co to udělá“. Zmenšení plachet před příchodem squallu je mnohem lepším řešením, než bojovat s plným prádlem v lijáku a silných poryvech. Posádka by měla mít na sobě vesty, za horších podmínek být připnutá, lukny zavřené a volné věci zajištěné.
Při vlastním zásahu squallu je důležité udržet loď pod kontrolou. Někdy pomůže odpadnout a nechat loď plout s poryvem, jindy je bezpečnější vyostřit s výrazně zmenšenou plochou plachet. Záleží na prostoru, vlnách, kurzu a zkušenosti posádky. Motor může být v pohotovosti, ale nenahradí dobrý trim a včasné rozhodnutí.
Squall je krátký, ale intenzivní meteorologický jev. Kdo ho umí včas rozpoznat, nenechá se překvapit. Na moři totiž často nerozhoduje síla větru samotná, ale rychlost, s jakou přijde.
A proč nemusí být vidět v meteorologických modelech? Protože je to věc lokální, kterou model nemusí zachytit.
582
Související články
Kde se stala chyba
Kde se stala chyba
Davida Macharáček nám poslal odkaz na dramatické video s tím, že by chtěl znát náš názor na to, kde se stala chyba. Pokusíme se upozornit na věci, které jsou jasné, vyhneme se ale dohadům tam, kde nejsou příčiny zřejmé.
Proč je v extrému lepší vlastní kotva než kotevní bóje
Předpověď neslibuje nic hezkého. Je lepší se spolehnout na kotevní bóji, nebo raději na vlastní kotvu? Jaké argumenty hovoří pro kotvu?
Jak přečkali bouři na Istrii na kotvě?
Německý Yacht přinesl zajímavý popis přípravy na bouři a její přečkání minulý týden v Rovinji. Svoji strategii popsali manželé Schmidbauerovi. Připomínám, že vítr dosahoval rychlosti 60 uzlů a 30 lodí skončilo na pobřeží.
Příprava na bouři v přístavu, 20 rad
Ani přístav nemusí být bezpečným útočištěm před bouří. Co vše můžeme udělat proto, abychom nebezpečí minimalizovali? Jak se na příchod bouřlivého počasí připravit?
Vítr sílí, vydržíme na kotvě?
Barometr ukazuje věci, že by bylo lepší, kdyby vůbec neukazoval. Vítr sílí a stojíme kotva-břeh. Není to dobré místo. Uvidíme… Nechci skončit s rozmlácenou zádí o molo.