Turistický průmysl 3.0

Ekonomický potenciál přírodních krás je třeba vytěžit na 100 %. Tak se nezaostává za možnosti, peníze se točí, HDP roste. Jen já se v tom pak cítím nějaký posmutnělý.Něco se ztratilo.

V pátek jsme psali o pláži Šunj na ostrůvku Lopud u Dubrovniku. Na přiloženém videu bylo vidět, že je obležená na písku turisty pěšáky a z moře námořnictvem. Zbývá pár metrů vody vymezené bójemi.

Tomu se říká ta pravá turistická sezóna. Žně. Ekonomika jede, apartmány a hotely plné, jachty a člunky pronajaté. Před stánkem se zmrzlinou fronta, slunečníky a lehátka zlatý důl. Ano, ekonomický potenciál místa je využitý na 100 %.

Začal jsem o pláži Šunj. To ale jen pro to, že odtud bylo video a minulý článek. Takových však jsou stovky, tisíce… V Chorvatsku, Albánii, Řecku, Itálii, Turecku, Francii… Všude možně. Králíkárny nastavěné u moře + servis, který turisté vyžadují. Je to takové čerpadlo, které přečerpává peníze z kapes jedněch, do kapes druhých.

A týdenní dovolená? To je dostih, jehož hlavní cenou je… Odpočinek? Nevím, to se mi nezdá. Turisté přiletí v sobotu odpoledne, rozvezou je autobusy na místa, která si mohou dovolit a pak kolotoč jídlo, spánek, jídlo, pláž, jídlo, pláž, jídlo, hospoda, spánek… Spálíte se, třikrát vyspíte, nějaká ta kocovina, polovina týdne, už se nám to chýlí, melancholie posledního večera, autobus, letadlo. Pak už zase práce… Dostih pokračuje.

Říká se tomu turistický průmysl. Mě se to ale nelíbí…