Rusové našli v Arktidě chorvatské klobásy
Ruští polárníci objevili v Arktidě klobásy, které na místě zanechali Chorvaté v roce 1872. Chorvatská vláda požádala o jejich vydání, Rusové však váhají…
V roce 1872 vyplula z Bremerhavenu rakousko-uherská polární expedice na lodi Admiral Tegetthof. Ze 24 členů byla rovná polovina z Chorvatska. Velitelé výpravy Carl Weyprecht a Julius Payer z Teplic se rozhodli, že nebudou sázet na zádumčivé norské polárníky, jak bylo běžné, ale zvolí pro cestu do polárních pustin vždy veselé a prozpěvující si Dalmatince. Dalmatinec proti trudomyslnosti…
Tato taktika se ukázala správná. Alespoň zpočátku. V německém přístavu a pár dnů po vyplutí Chorvaté zpívali a bavili se. Skvělá nálada jim vydržela až k polárnímu kruhu.
S klesající teplotou se ukázalo, že bezstarostný Dalmatinec ztrácí muzikálnost s mizející rtutí teploměru a jeho tvář zatahují chmury. Tvorové pro pobavení pak klesli náladou i pod věčně zamlklé Skandinávce. A navíc jim chyběla tepelná odolnost…
Výprava neměla na růžích ustláno. Objevila sice Zemi Františka Josefa, ale loď zamrzla v ledu a další výpravy probíhaly na saních po ledovém příkrovu. Po dvou letech bylo nutné expedici ukončit a vyrazit před další zimou na jih. K cestě k civilizaci byly použity záchranné čluny, které bylo často nutné přetahovat přes ledová pole. Až 24. srpna 1874 se expedici podařilo narazit na ruský škuner Nikolaj, který zbědovanou výpravu odvezl do bezpečí.
Nyní se ruským výzkumníkům podařilo na severním pobřeží ostrova Nová Země objevit dávné skladiště zásob této expedice. Nalezeno bylo devět sudů s moukou a sedm beden s klobásami. Podle ruských objevitelů jsou již klobásy nejedlé (pokud shledá ruský polárník jídlo nepoživatelným, znamená to, že je nepoživatelné), a proto je možné je podrobit vědeckému zkoumání.
Chorvatská strana chtěla aplikovat na klobásy vlastní zkoumání (sponzorem se měla stát společnost Podravka), ale ruská vláda označila nález za strategicky významný (a tajný) a váhá s jejich vydáním. Chorvaté považují tento krok ruské vlády za nepřátelský a zvažují vyslání vojenského námořnictva k obraně svých arktických zájmů.
Některé části článku se nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů (klobásy jsou pravé).
2907
Související články
K čemu dnes slouží staré lodní deníky
K čemu dnes slouží staré lodní deníky
V roce 2011 začaly v amerických archívech práce na digitalizaci starých lodních deníků. Zachovalo se kolem 80 000 deníků US Navy a Coast Guard. K čemu jsou dnes tyto deníky užitečné?
Mapa arktické oblasti Johannnese Janssonia (kolem roku 1650)
Na počátku byla tma… Již za hranicemi prvních osad žili lvi/medvědi/tygři. Pak se pozvolna začali objevovat ti, kteří ve tmě rozsvěceli světla. Nejprve sporadické chodníčky, později světlo jasnější a plošné. Byli to cestovatelé a kartografové.
Plavby v polárních krajích a vhodná jachta do extrému
Arktida, Norsko – země úžasné přírody, dobrých námořníků, rovných klidných lidí ochotných v nouzi pomáhat do roztrhání, ale také země, kde se dbá na dodržování pravidel psaných i nepsaných, kde se neodpouští vypočítavost, pro kterou vás okamžitě „zasklí“ a kde symbolem hrdosti je soběstačnost a nepotřeba hledat vytáčky a zkratky. Nechci ale popisovat norské reálie, o tom je napsáno dost jinde. Pro lodní obec bych rád krátce sdílel něco málo o tom, co potřebuje loď, aby umožňovala celoročně příjemnou a bezpečnou plavbu za polárním kruhem.