Plovoucí turbínu podpoří japonské peníze
Nizozemský startup TouchWind stojí za vývojem plovoucí turbíny se sklopným jednolistým rotorem, která může díky snazší instalaci přinést čerstvý vítr do sektoru offshore větrné energetiky. Nyní Nizozemci získali podporu silného partnera. S vývojem a umístěním produktu na trh jim pomůže japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines.
Japonská firma si od inovativní turbíny slibuje velké věci. Především kvůli tomu, že turbína TouchWind nabízí významné výhody proti konvenčním konstrukcím. Zakladatel TouchWindu a vynálezce plovoucí turbíny Rikus van de Klippe působil jako letecký inženýr a jakožto znalec aerodynamiky se při vývoji turbíny inspiroval létacími draky.
Ve spolupráci výzkumnými ústavy a s grantem od vládní agentury pro podporu podnikání RVO pak začal pracovat na turbíně s jednodílným sklopným rotorem, který mohl být umístěn na plovoucí platformě. Podle TouchWindu jsou náklady na vztyčení jejich turbíny třetinové proti konvenčním turbínám, přičemž ale jejich koncept umožňuje osazení většími rotory.
"Naše turbína je připoutána k mořskému dnu. Nevyžaduje tak žádné pevné základy, které bývají často tím nejnákladnějším při stavbě větrných parků. Sama se pak sklápí směrem k větru. Při silném větru se rovná do vztyčené polohy, což jí umožňuje vyrábět energii i v bouřích, kdy jsou klasické turbíny zastavené. Pokud vytvoříte větrný park z těchto turbín, jeho efektivnost stoupne významně," vysvětluje van de Klippe.
Běžně se větrné turbíny na moři vypínají v případě, že rychlost větru přesáhne 25 metrů za sekundu. Koncept TouchWind údajně v testech prokázal schopnost generovat energii i v bouřích s rychlostí větru 70 metrů za sekundu (252 km/hod.). To znamená, že bude moci být v provozu prakticky nepřetržitě. Takto silný vítr například v Česku nikdy nebyl naměřen (nejvyšší údaj z roku 2020 dosáhl na 223 km/hod.) Nejsilnější kdy zaznamenaný vítr na Zemi vál v tropické cyklóně při pobřeží Austrálie v roce 1996, a to 113,2 metrů za sekundu - 408 km/hod.
Právě slibovaná efektivnost turbíny je tím, co na ní zaujalo japonského investora. "Koncept má velký potenciál ve zvýšení účinnosti při snížení nákladů," vysvětlil zájem Mitsui šéf divize větrné energetiky Masayuki Sugiyama.
Konstrukce má rovněž umožnit výstavbu na pevnině, přičemž hotová turbína se pak dopraví na místo a ukotví. Výrobce počítá s tím, že větrníky bude osazovat rotorem o průměru 200 metrů s výkonem 12,5 MW.
1706
Související články
Těžká váha proti turbínám na moři
Těžká váha proti turbínám na moři
Od loňského prosince uhynuly na východním pobřeží Spojených států zhruba dvě desítky keporkaků, třetina z nich v blízkosti New Jersey. Právě v této oblasti se intenzivně budují mořské větrné elektrárny. Za oceánem se tak rozproudila debata o příčinné souvislosti, která staví skupiny environmentalistů proti sobě.
Turbíny na Jadranu? INA začala měřit vítr
Chorvatská ropná a plynárenská společnost INA začala na svých mořských platformách Izabela Sjever a Ivana A zjišťovat, jaký je na Jadranu potenciál pro výstavbu větrných parků. Projekt potrvá rok. Samotné měření provádí společnost Megajoule Adria.
Jak mořské větrné elektrárny mění proudění větru
Jedním z méně častých, ale o to platnějších argumentů proti výstavbě mořských větrných elektráren je jejich vliv na oceánskou dynamiku. Míru tohoto vlivu se snažila zjistit studie týmu Hereon z německého Helmholtzova centra se sídlem v Geesthachtu. Pro zastánce větrné energetiky to nejsou příznivá zjištění.