Největší osamocená vlna změřena v Pacifiku
Na severu Pacifiku u břehů Britské Kolumbie vědci změřili největší osamocenou vlnu. Byla vysoká 17,6 metru, což odpovídá čtyřpatrovému domu. Okolní vlny měly výšku jen 6 metrů.
Vlna byla změřena bójí MarineLab k tomu účelu určenou. V době měření se výška ostatních vln pohybovala kolem 6 metrů. Tato rouge wave, jak jsou tyto extrémní vlny nazývány, byla trojnásobně vyšší než okolní vlny. To z ní činí vlnu rekordní. Zaznamenána byla v listopadu 2020 nedaleko městečka Ucluelet na mělčině Amphitrite Bank. Výška vln je na bóji měřena dvěma nezávislými způsoby. Jedním z nich je systém GPS, druhým pomocí gyroskopů. Za spolehlivé se bere menší z obou čísel.
Jako rogue wave jsou definovány vlny, které jsou nejméně dvojnásobně vyšší než vlny v okolí. Námořníci o takových vlnách mluvili od nepaměti, jejich povídačky však vědci považovali za vymyšlené. Až v roce 1995 se podařilo změřit u Norska vlnu vysokou 25,6 metru a bylo jasné, že s podobným nebezpečím je třeba na oceánech počítat. Při změření této extrémní vlny dosahovala výška okolních vln 12 metrů.
Tyto rouge wave jsou nebezpečné pro lodní dopravu. Vznikají sloučením vln různých vlnových délek a mají jen krátké trvání. Jde však o mimořádně strmé vodní stěny, které dokážou vážně poškodit, nebo dokonce zničit i velké námořní lodě.
2230
Související články
Nebezpečné vlny a proud
Nebezpečné vlny a proud
Silný vítr je na moři nepříjemný protivník, sám o sobě ale není nebezpečný. Nebezpečí znamenají vlny, které mohou jachty překlopit. Nejnebezpečnější je situace, kdy silný vítr vane proti směru proudu.
První vlna
Na lodích potkáme i mnoho dětí. Jejich pohled na týden na palubě může být výrazně odlišný od našeho. Jiné věci jsou pro ně důležité, něco jiného je zaujme, docela jiné zážitky uvíznou v hlavě. A mnohdy se ještě naučí i nové výrazy.
Umělá inteligence vystopuje obří bludné vlny
Monstrózní vlny, které putují světovými oceány, aby zničehonic udeřily na nic netušící lodě, byly dlouho považovány za vyprávěnky, jimiž námořníci zvyšovali svou cenu v očích suchozemců. Platilo to nejpozději do roku 1995, kdy 26metrová vlna zasáhla norskou ropnou plošinu Draupner a při té příležitosti byla nezvratně zdokumentována a změřena digitálními přístroji. Nyní by díky technologickému pokroku mělo být možné získat o těchto strašácích opět o něco více informací.