Kde hledat vítr

 

Představa, že vítr na otevřeném moři je uniformní, je lichá. Opak je pravdou. Místy fouká více a jinde méně. Podívejme se například na situaci, kdy na nebi vidíte dlouhé řady oblaků typu kumulus. Jde o ty klasické nadýchané mraky s vertikálním vývojem – pro ty co nevědí.

Vítr fouká více v místech mezi řadami těchto oblaků, než pod nimi. Čím je to dáno?
Vítr výše nad hladinou je silnější, než je tomu u hladiny. Je to dáno třením u hladiny, které vítr zpomaluje. Podíváte-li se na obrázek, uvidíte, že zde dochází nejen k horizontálnímu pohybu vzduchu, ale také k pohybu vertikálnímu. Pod oblaky vzduch stoupá vzhůru, proto dochází ke vzniku kumulů, mezi jejich řadami vzduch klesá dolů.

Vzduch pod oblaky strávil nejvíce času u mořské hladiny, proto je nejvíce ovlivněn třením. To je důvod, proč je zde slabší. Naopak mezi řadami oblaků sestupuje vzduch z větších výšek k hladině. Jeho rychlost je tedy mnohem více podobná rychlosti vzduchu ve vyšších výškách. Je to prosté. Pokud chcete plout rychleji, držte se mezi řadami oblaků.

Tato situace je charakteristická především pro pasátovou oblast, kde najdeme skoro jasnou oblohu s dlouhými řadami kumulů, ale najdeme ji nejen tam.

Zatažená obloha

Stejně tak není rychlost větru konstantní ani při zatažené obloze. Také zde se vítr pohybuje v pruzích. Rozdíly v rychlosti mohou být 10 – 25 %. Pokud se vám tedy zdá, že vítr je slabší, než by měl být, najeďte na vítr zleva, dokud se nedostanete do pruhu se silnějším větrem. Je to dáno tím, že pruhy větru se pohybují vlevo, jak vidíte na druhé kresbě.