Jiná zima...

Na náměstí v Zadaru ve starém městě svítí sluníčko a navzdory pokročilé roční době stačí k příjemnému pocitu nad hrnkem kávy lehký svetřík. Stačí ale vyplout na vodu a je to na dva svetry, žluťáky a rukavice k tomu. Jak je možné, že jsou rozdíly v teplotě takto propastné?

Říká se tomu pocitová teplota. Například 15°C na sluníčku za větrem je něco docela jiného, než stejná teplota a 20 uzlů větru. Jinak se cítíte v suchu a za bezvětří a jinak, když je vlhký a větrný den.

K výpočtu pocitové teploty slouží vzorce lišící se délkou a počtem písmen. Jeden z nich například vypadá takto

T_(wc) = 13,12 + 0,6215 T_(a) – 11,37V^0,16+0,3965T_(a)V^0,16

Legenda: T(wc): Wind chill, T(a): teplota vzduchu ve stupních Celsia, V: rychlost větru v km/h (průměrná)

Vzhledem ke vztahu, který jsem měl na gymnáziu k profesorce matematiky, je pro mě nepoužitelný. Raději používám některou tabulku, kterých je plný internet, nebo se obléknu více. Z výše zmíněných tabulek se podíváme na některá čísla.

Jachtařská sezóna ve Středomoří obvykle začíná v dubnu. V Chorvatsku se v té době pohybují teploty na moři mezi 10 a 15°C. Obvykle. Již při větru o rychlosti 10 uzlů klesne pocitová teplota na 9,1°C. poplujeme-li však rychlostí 5 uzlů proti větru, je to rázem 15 uzlů zdánlivého větru a pád pocitové teploty na 6,9°C. Otočíme-li se na zaďák, je to 5 uzlů zdánlivého větru a 12,5°C pocitově.

Velmi často při našich jarních dubnových kurzech klesají teploty na 10°C. A vítr 20 uzlů není žádnou výjimkou. V takovém případě již padá pocitová teplota pod nulu na -0,4°C. Při plavbě proti takovému větru již klesne pocitová teplota na -1,6°C.

A teď si to představte. Je 10°C, jasno, svítí slunce a fouká bóra o rychlosti 20 uzlů. Na nábřeží v Zadaru sedí turisté v závětří v lehkém svetříku a užívají si nádherné počasí. Proti větru se k nim od Preka probíjí plachetnice. Posádka má na sobě vše, co našla v podpalubí, a mrzne. V jeden okamžik, pár metrů od sebe. To je ta relativita.