Goli otok

Pod Velebitem nedaleko městečka Senj v místech, kde bóra umí foukat mimořádnou silou mezi Krkem a Rabem, leží tři ostrovy. Prvić, Grgur a Goli otok. Moderní historie nehostinného Goliho otoku je temná.

V době první světové války byl na ostrově zřízen zajatecký tábor, ve kterém byli drženi ruští váleční zajatci. Za druhé světové války se ostrov změnil na tábor vězeňský. A ponurá historie pokračovala i po skončení válečného běsnění. Vězení sloužilo za Jugoslávie jak pro kriminální delikventy, tak i pro vězně politické. Šlo jak o fašisty a ustašovce, tak i o stoupence Stalina a jeho doktríny, kteří představovali pro Tita mimořádné nebezpečí. Stalin viděl v Titovi důležitého nepřítele a chtěl ho zlikvidovat podobně, jako bulharského vůdce Georgi Dimitrova, který byl v Moskvě otráven.

Rekondiční pobyt na Golim otoku absolvovali mnozí zástupci jugoslávské inteligence. Vězni byli na ostrov dopravováni lodí z Rijeky.

V prvních letech byly podmínky v táboře mimořádně kruté, netěžší práci vězni vykonávali v lomu na těžbu kamene, který byl nazýván Manastir. Vězni byli v táboře často také mučeni V roce 1954 byly podmínky v táboře zmírněny a byly umožněny i návštěvy. V jednom okamžiku se v zde nacházelo až 3000 vězňů. Do roku 1988, kdy byl tábor uzavřen, zde zemřelo asi 400 osob.

Budovy tábora stojí do dnešních dnů, na ostrově je přístav, kde je možné se vyvázat s jachtou.