Když jachta na zpátečku nechce zatočit

Couváte s jachtou a potřebujete zatočit. Nic, nedaří se. Nebo dokonce jachta zatáčí na opačný bok, než si přejete. Kde je chyba a co s tím?

Důvodů pro toto chování lodě je několik. Probereme si je jeden po druhém.

Vpřed nebo vzad

Prvním příčinou může být setrvačnost jachty. Jedná se o jednu ze základních chyb při manévrování s jachtou. Její odstranění je důležitou podmínkou pro zvládnutí manévrů. Když zařadíme zpátečku, pluje jachta vpřed, nebo vzad? Pro laika nesmyslná otázka, ale zkušenější jachtaří vědí, o co se jedná. Stojí-li jachta na místě a zařadím-li zpátečku, pomalu se rozjede dozadu. To je jednoduché. Pokud ale pluje dopředu a zařadím zpátečku, ještě nějakou dobu popluje dopředu, než se zastaví a rozjede dozadu. Plujeme-li vpřed a zařadíme zpátečku, funguje zpětný chod nejprve jako brzda.

Nyní si řekneme, jak se loď pohybuje a jak máme v takových chvílích kormidlovat.

V tabulce vidíte, že mezi zařazením zpátečky a kormidlováním jako na zpátečku je velký časový posun. A jak poznáme, že skutečně couváme? V první řadě je to cit pro loď. K tomu však vede dlouhá cesta a zpočátku ho mnoho začátečníků nemá. Dále vidíme pohyb lodě na vodě. Stačí se pozorně koukat. A za třetí je to tlak na kormidle. Jakmile se jachta rozjíždí dozadu, kormidlo má tendenci se vytočit do krajní pozice. U některých lodí je tlak velký, u některých malý a u některých zcela chybí.

Prop walk

Co je prop walk jsme si již na stránkách Lodních novin vysvětlovali. Jde o stranový efekt rotace lodního šroubu. Výrazněji se projevuje při zpětném chodu motoru. Nebude opakovat již vysvětlené, proto jen stručně. Pokud je lodní šroub pravotočivý, záď je při zpětném chodu stáčena vlevo. Pokud je levotočivý, je záď snášena vpravo. U některých lodí (především starších a lodích s dlouhým kýlem) je prop walk výrazný, u moderních lodí bývá méně výrazný.

Vše zjednodušíme příkladem. Jachta s pravotočivým lodním šroubem stojí na místě. Zařadíme zpátečku. Jachta se začne stáčet zádí vlevo. Navzdory snaze srovnat její pohyb stočením kormidla vpravo, pojede stále vlevo, dokud nenabere rychlost. Stáčení je dáno prop walkem. Jakmile jachta nabere dostatečnou rychlost, aby začala poslouchat, kormidlo vytočené vpravo směr jejího pohybu srovná.

U některých lodí je prop walk tak velký, že je nutné se s lodí na zpětný chod dostatečně rozjet, vyřadit a teprve v té chvíli se její pohyb srovná, nebo se dokonce dokáže stočit zádí vpravo. Aby se jachta dokázala stočit na zpátečku proti prop walku, musí mít taková loď rychlost a zařazený neutrál, aby prop walk nepůsobil.

Vítr

Posledním nepřítelem, který nám tahá za otěže, když chceme couvat, je vítr. Fouká-li vítr z boku, a nemáme-li dostatečnou rychlost na zpětný chod, pohyb lodě ovládá vítr a nikoli kormidlo. Kvůli pomalé plavbě na to nemá kormidlo sílu. V takové situaci je třeba zrychlit. Větší rychlost znamená rychlejší proudění kolem kormidla a tím i větší výkon kormidla.

A jak je to v reálu?

V praxi je to obvykle tak, že se nám kladou do cesty překážky ve dvojici. Pomineme-li základní chybu (pohyb vpřed, nebo vzad), spojují své síly prop walk a vítr. Z výše uvedených řádků však vyplývá, že na ně existuje jedna společná zbraň. Je to rychlost a zařazený neutrál. Nabereme tedy rychlost na zpátečku a vyřadíme. V té chvíli přestane působit prop walk a proudění na kormidle je dostatečné, aby přepralo vítr.

Je to sice univerzální rada, nebere však v úvahu situaci s loděmi kolem. Pro začátek, pro rozjetí na zpátečku a dostání jachty pod kontrolu, je však dobrá.

Vše najdete v naší knížce Přístavní manévry, nebo vás to naučíme na našich kurzech. Na moři máme poslední volné místo.

Související články

Jak vypadala včerejší cesta do Chorvatska

Jak vypadala včerejší cesta do Chorvatska

To nejsou záběry z únorové D1 na Vysočině, ale chorvatská A1 jen pár kilometrů před sjezdem k moři včera odpoledne. Sníh jen necelých 500 metrů nad mořem.