Gerolimenas
Zátoka s vesničkou na samém jihu Řecka má své kouzlo. Vyprahlé vysoké pobřeží kolem a do toho zátoka s bělostnou, křišťálově zářící vodou. Hledejte na Peloponesu Gerolimenas, nebo také Yerolimeno.
Přístav Gerolimenas se nachází na západní straně středního prstu poloostrova Peloponés. Tento střední prst se jmenuje Mani a v historii byl známý především bratrovražednou krevní mstou, která se zde pěstovala až do 19. století. Mstivé boje někdy mohly trvat i několik let a týkaly se jen mužských potomků zdejších rodů. Zatímco muži bojovali a bránili svoji čest, žen se válka netýkala. Mohly tak nerušeně obdělávat pole, shánět potraviny a zásobovat muže zbraněmi. Krvavá historie poloostrova sahá až do roku 1870, kdy poslední velkou mstu musela rozehnat až přivolaná řecká armáda.
Foto Lodní noviny
Opevněné domy ve vnitrozemí poloostrova.
Další zvláštností poloostrova Mani je mys Tenaro, který sloužil za starého Řecka jako vstup do podsvětí. Kromě toho se jedná o nejjižnější cíp řecké pevniny. Mys leží jen 17 km od Gerolimenas.
Budete-li v Gerolimenas, nezapomeňte na výlety do vnitrozemí. Krevní msta byla důvodem, proč zde znepřátelené rody stavěly vysoké věžovité opevněné domy víceméně bez oken, které sloužily také jako pevnosti, ve kterých se skrývaly mužští členové rodů. Najdete je v každé místní vesničce. Podobně na každém rohu narazíte na byzantské kostelíky z 10 – 12. století, které jsou bohatě zdobené freskami. Kostelíky jsou volně přístrupné.
Samotné městečko Gerolimenas sloužilo v minulosti jako hlavní přístav pro oblast Mani a spojoval Mani s civilizací. Dnes již sláva místního přístavu polevila, přístav ztratil na důležitosti. V létě bývá vesnička hojně navštěvována turisty, po sezóně je zde prázdno.
V zátoce je možné kotvit na hloubce 9 – 12 metrů, případně je možné si lanem vyvázat záď na břeh. Jen je třeba dávat pozor na kameny na dně, které představují nebezpečí. Kotvení na oblázcích není nejbezpečnější, ale když je klidném počasí, je možné zde zakotvit a obdivovat okolí. Život pod mořskou hladinou je také bohatý, na první ponoření jsme potkali velkou murénu.
5975
Související články
Meltemi v Egejském moři: Kde fouká nejsilněji a jak plout na sever
Meltemi v Egejském moři: Kde fouká nejsilněji a jak plout na sever
Jasná obloha, vysoký tlak a vítr přes 40 uzlů. Tak může vypadat meltemi, silný letní vítr, který dokáže pohodovou plavbu v Egejském moři změnit v boj s krátkými a strmými vlnami. Kde fouká nejsilněji a kudy se bezpečněji vracet na sever?
Meltemi umí nepříjemně překvapit
Meltemi umí nepříjemně překvapit
Silný letní vítr v Egeji dokáže nováčky v oblasti zaskočit. Překvapeni pak jsou především tam, kde se cítí bezpečně, tedy v krytých přístavech a zátokách.
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovaté ryby z čeledi čtverzubcovitých byly po Turecku a Řecku zaznamenány už také v Chorvatsku. I když panovalo přesvědčení, že zimní teplota vody je na ně příliš nízká. Šíří se přes Rudé moře.