Co znamenají turecké výpady proti Řecku
Chtějí Turci násilím změnit hranice v Egejském moři? Doba je zlá, Rusové útočí na Ukrajině, ekonomická krize obchází svět, Evropa a Spojené státy mají plné hlavy starostí. Není to čas na revizi hranic v Egeji? Když se blíží ty volby?
Agresivní rétorika tureckého prezidenta Recipa Erdogana nabírá na síle. Požaduje demilitarizaci řeckých ostrovů u tureckých hranic. Jinak hrozí válkou. Na tureckém provládním televizním kanálu Haber Turk novinář Gürkan Zengin ukazovátkem naznačil čáru od nejzápadnějšího mysu turecké pevniny u Izmiru na jih a prohlásil, že tam by měla vést hranice mezi Tureckem a Řeckem. V takovém případě by velké ostrovy jako Samos, Kos, Rhodos a mnohé další připadly Turecku. Tak nevypadají vyhlídky na dlouhotrvající mír.
Kde jsou staré pořádky
Ruská agrese na Ukrajině narušila dlouhá desetiletí panující přesvědčení, že hranice jsou dané a válkou se území nezískává. Alespoň v Evropě jsme pochopili, že posunutí hraničního patníku za žádné hrůzy války nestojí.
Asijští hrůzovládci ale mají jiné představy. Zavedené pořádky revidují, životy protivníků i vlastních lidí jsou jim lhostejné a desetitisíce či statisíce zkažených životů jsou menší problém než lejno na vyleštěné polobotce. Vlastní moc a bohatství jsou tím jediným, co je pro ně důležité.
Když klesá podpora, chce to válku
Spoléhají se na stará dobrá řešení. Klesající popularitu spasí válka. Malá, velká, to záleží na tom, jak moc klesá počet potenciálních hlasů v příštích volbách. Pro tuto strategii se rozhodl Putin a s myšlenkou si zahrává i Erdogan. Příští rok jsou v Turecku prezidentské volby. Inflace v zemi dosáhla 70 %, ekonomika kulhá na obě nohy a Erdoganovi preference padají. Proto je třeba vytáhnout kartu s nepřítelem. A tím je již dlouhá desetiletí Řecko. Spor o hranici je řešením, které může zmanipulované obyvatelstvo semknout za vůdcem. To může Erdoganovi pomoci vyhrát, co nazývá volbami.
Může jít jen o verbální útoky. Na druhou stranu dnes již není nic jisté. Před pár lety by to každý odbyl mávnutím rukou: „Jsou to jen žvásty!“ Dnes není nic jisté. Navíc doba podobným nápadům nahrává. Západ nemá kapacity, aby vedle Ukrajiny řešil konflikt v Egeji.
Proto není možné brát kecy dalšího asijského Napoleona na lehkou váhu. Není to nic povzbudivého, ale nákaza blbými nápady se šíří…
2276
Související články
Meltemi v Egejském moři: Kde fouká nejsilněji a jak plout na sever
Meltemi v Egejském moři: Kde fouká nejsilněji a jak plout na sever
Jasná obloha, vysoký tlak a vítr přes 40 uzlů. Tak může vypadat meltemi, silný letní vítr, který dokáže pohodovou plavbu v Egejském moři změnit v boj s krátkými a strmými vlnami. Kde fouká nejsilněji a kudy se bezpečněji vracet na sever?
Meltemi umí nepříjemně překvapit
Silný letní vítr v Egeji dokáže nováčky v oblasti zaskočit. Překvapeni pak jsou především tam, kde se cítí bezpečně, tedy v krytých přístavech a zátokách.
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovaté ryby z čeledi čtverzubcovitých byly po Turecku a Řecku zaznamenány už také v Chorvatsku. I když panovalo přesvědčení, že zimní teplota vody je na ně příliš nízká. Šíří se přes Rudé moře.