58 vraků na jednom místě
Řečtí archeologové nalezli v Egeji u ostrova Fournoi 58 vraků od antiky až po současnost. Nejvíce z nich pochází z období od antiky po Byzantskou říši. Jde zřejmě o největší koncentraci starobylých vraků v Egeji a zřejmě i v celém Středomoří.
Vraky jsou sice nalézány v celém Středomoří, ale zatím nikdy jich nebylo objeveno tolik na jednom místě.
V oblasti začal podmořský průzkum v roce 2015 a hned v prvním roce se podařilo objevit 22 vraků. Dnes se číslo blíží šedesátce a stále nemusí být definitivní. Mořské dno může skrývat další vraky. Zatím bylo z mořského dna vyzdviženo na 300 artefaktů, velmi často jde o amfory. Podle dosavadních výsledků to vypadá, že se amfory nacházely na 90 % potopených lodí. Na nich je možné poznat, odkud pocházejí a zmapovat si tak tehdejší obchodní trasy.
Oblast je známá výskytem náhlých bouřek, které zřejmě byly i důvodem potopení tolika lodí. Vraky se nacházejí ve velkých hloubkách pod 60 m, ale díky tomu jsou velmi dobře zachované.
4800
Související články
Meltemi v Egejském moři: Kde fouká nejsilněji a jak plout na sever
Meltemi v Egejském moři: Kde fouká nejsilněji a jak plout na sever
Jasná obloha, vysoký tlak a vítr přes 40 uzlů. Tak může vypadat meltemi, silný letní vítr, který dokáže pohodovou plavbu v Egejském moři změnit v boj s krátkými a strmými vlnami. Kde fouká nejsilněji a kudy se bezpečněji vracet na sever?
Meltemi umí nepříjemně překvapit
Meltemi umí nepříjemně překvapit
Silný letní vítr v Egeji dokáže nováčky v oblasti zaskočit. Překvapeni pak jsou především tam, kde se cítí bezpečně, tedy v krytých přístavech a zátokách.
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovaté ryby z čeledi čtverzubcovitých byly po Turecku a Řecku zaznamenány už také v Chorvatsku. I když panovalo přesvědčení, že zimní teplota vody je na ně příliš nízká. Šíří se přes Rudé moře.