Velikonočka: Proč je někdy Dubrovnik příliš daleko
Zítra startuje oblíbená Velikonoční regata. V posledních letech jí počasí příliš nepřálo. Naposled skončilo více než 40 lodí v přístavu Vela Luka na Korčule. Dál je nepustilo počasí. Co stojí za mnohdy kontroverzním rozhodnutím o zkrácení regaty? Na toto téma jsme se zeptali organizátora regaty Michala Chudáčka.
Rozhodnutí o zkrácení regaty bývá často negativně přijímáno závodníky i jejich příznivci, kteří vše sledují z tepla domova. Obvykle za zkrácení může silné jugo. To však nebyl případ minulého roku. Proč byla loni první etapa závodu zkrácena? Jaké podmínky slibovala předpověď?
V posledních pár letech nám počasí tolik nepřeje. Rok po zrušeném ročníku (Covid) jsme také nedopluli až do cíle v Dubrovníku. Důvod byl dvojí, silné jugo a ne zrovna dobrá kondice lodí. To jsme byli ochotni chápat, protože i pro charterovky musel být covid peklo. Loni byla v předpovědi velmi silná bora, v určitých oblastech podle předpovědi v nárazech přes 40 uzlů. Vždy je rozhodování o předčasném ukončení etapy velmi těžké a složité, na jedné straně jde především o bezpečnost posádek a lodí. Na druhé straně jako bývalý účastník závodu chápu, že posádky přijely závodit, a ne stát v maríně. Hlavně z důvodu bezpečnosti jsme se rozhodli etapu ukončit ve Vela Luce na Korčule. Myslím si, že rozhodnutí to bylo správné, přestože jsme si vyslechli nějakou kritiku, zejména od těch, kteří závod sledují z tepla domova.
Závodí se na 14 metrů dlouhých jachtách, ty by takové podmínky nezvládly? Například při loňském Rolex Fastnet Race se vyplouvalo do podobných podmínek…
Závodíme na charterových lodích, které jsou celou sezonu v provozu a přesto, že se charterové společnosti snaží lodě udržet v dobrém stavu, nelze je srovnávat s majitelskými a závodními loděmi.
Jak se závodění za zmíněných podmínek staví charterové společnosti, případně chorvatské úřady? Jaké mají charterové společnosti limity?
Zatím nás charterovky nijak neomezují, ale samozřejmě situaci, počasí a bezpečnost závodu s námi konzultují. Konečné rozhodnutí je na nás, proto se snažíme, aby to tak bylo i nadále.
Foto Pavel Nesvadba
Michal Chudáček (vpravo)
Jak jsou jachty, na kterých se závodí staré?
Máme ročníky 2014 až 2018.
Mluvil jsi o ne zcela dokonalém technickém stavu flotily Bavarií 46 Cruiser. Proč se tedy nezávodí na jiné flotile jachet?
Zatím se v Chorvatsku neobjevila tak početná flotila lodí, která by splňovala naše představy a požadavky.
Jaké jsou plány do budoucna, až bude třeba přejít na jinou závodní flotilu? Chystá se v Chorvatsku něco smysluplného, co by se počtem blížilo současným číslům?
Provozovatelé současných flotil se snaží lodě obnovovat, ale nenahrává tomu situace ve výrobě a na trhu lodí.
Jaká je tedy budoucnost Velikonoční regaty?
Přejeme si, aby byla dobrá a posádky měli stejný zájem o regatu, jako doposud. My se budeme snažit jim zabezpečit co možná nejlepší podmínky, ale v otázce lodí to může být složité.
819
Související články
Kdo vyhrál plavbu po Azorech...
Kdo vyhrál plavbu po Azorech...
V pátek skončila Velikonoční regata, kterou vyhrál tým vedený Martinem Pospíšilem. Spolu s regatou skončila i naše tipovací soutěž na vítěze závodu. Správné tipy byly slosovány a vítěz vyhrává týdenní plavbu s Lodními novinami po Azorských ostrovech.
Mapos se vyvezl do vedení…
Za ostrovem Vis se do čela vyvezl tým Martina Pospíšila. Na změněném větru vyostřil a dostal se před dlouho vedoucího Michala Kelemena. Spolu s Maposem je vpředu Pavel Horák a Michal Konupčík.
Jugo, stání u Lastova a nový vítr
Po startu druhé etapy Velikonoční regaty se rozfoukalo slabé jugo, které závodníky dovedlo až na konec Mljetu. U Lastova pak přišlo očekávané bezvětří a dlouhá noc s čekáním na vítr.