Proč kotvit v botách?

Víte, proč je dobré mít při práci s kotevním vrátkem na nohou boty? 

Níže uvedené řádky platí pro práci s kotevním vrátkem s horizontální osou. U vrátku s vertikální osou obvykle řetěz nevyskočí. 

Už se vám někdy stalo, že při práci s kotvou vyskočil řetěz z vrátku a následně jste museli čekat, až bude celých 50 metrů řetězu na dně, abyste si je mohli opět vytáhnout? Někdy se dokonce tato situace zopakuje hned vzápětí znovu. 

Na vině je obvykle nepříliš hluboká kotevna, ve které se řetěz nahromadí pod vrátkem. Následně jsou dvě možnosti. Buď se hromada řetězu kousne pod vrátkem a nejde uvolnit (kov na kov se dokáže dobře kousnout), nebo řetěz z vrátku vyskočí a začne se s velkým rachotem sypat do moře. 

Jste-li na přídi bosi, nezbývá vám než čekat, až je celý řetěz na dně. Pokud máte na nohou slušné boty (rozhodně ne žabky), můžete na přídi řetěz zašlápnout. Pak stačí, aby někdo druhý řetěz nasadil na vrátek a můžete kotvu znovu vytahovat. Tato rada neplatí na všech velikostech lodí. Na třicetimetrové superjachtě se vám z boty zakouří a poletíte do moře i s řetězem. 

Protože vždy je lepší prevence než léčba, ještě si řekneme, jak vyskočení řetězu zabránit. Již jsme řekli, že na vině bývá hromada řetězu pod vrátkem. V méně hlubokých kotevnách je po nějaké době vždy třeba řetěz pod vrátkem odhodit. Když vidíte, že je pod vrátkem hromada řetězu, přestanete navíjet a řetěz pod vrátkem odházíte. Není dobré se k vrátku nahýbat, když je v běhu, volné tričko, nebo vlasy dokáže s chutí vyhládlého medvěda sežvýkat.