Poslední plavba Last Call

Podcenění síly moře, to je častá příčina nehod na lodích. Mnohdy je špatný odhad potíží majitelů motorových člunů. Jsou přesvědčeni, že díky silným motorům a vysoké rychlosti dokážou uniknout z každé šlamastyky. Jejich jachty jsou však na rozbouřeném moři mnohem bezbrannější, než plachetnice.

O tom svědčí i případ motorové jachty Last Call, která se na svoji poslední plavbu vydala z přístavu Whitby. Daleko nedoplula, fatální nehoda ji potkala hned ve vjezdu do přístavu. Tři mrtví byli krutou daní za neznalost a špatný odhad situace a vlastních sil.

Nešťastná koupě

Motorová jachta Last Call byla vyrobena ve Spojených státech a do Anglie dovezena již použitá. Šlo o typ Bayliner 245SB Ciera a vyrobena byla v roce 2005. Jachta dosahovala s benzínovým motorem Mercruiser o výkonu 220 HP rychlosti až 35 uzlů.

Andrew Carrick, budoucí majitel lodě, ji našel na internetu ve Spojených státech. V Anglii byla loď vyclena 12.listopadu 2007. Na moře s ní Andrew Carrick poprvé vyplul 17.listopadu. Původně bylo v plánu ten den jachtu vytáhnout na vlek a zazimovat ji. Andrew se svým mladším bratrem a družkou se hodinu pokoušeli jachtu dostat na vlek, ale neúspěšně. Proto zůstala v přístavu na vodě.

Do přístavu se vrátili ještě o 3 dny později a zaplatili stání do 23.listopadu. Při návštěvě správy přístavu byli upozorněni na to, že předpověď počasí na následující dny je velmi špatná.

Nedočkavost

V pátek 23.listopadu přijel Andrew Carrick s bratrem a přítelkyní znovu do přístavu Whitby. Chtěli se před zimou na nové jachtě ještě naposled projet. V noci foukal silný vítr od severu a moře bylo rozbouřené. Andrew si uvědomoval stav moře, ne však dostatečně. Při telefonátu matce utrousil poznámku, že plavba na vlnách se bez mořské nemoci neobejde.

Ve 1205 vyplouvá Last Call z maríny. Dva členové posádky mají na sobě oblečeny záchranné vesty, třetí nikoli. Jde o nejjednodušší, nejlevnější typ záchranných vest. Nad kokpitem je vztyčeno plátěné zastřešení.

Last Call pluje po řece směrem k moři. O 5 minut později je jachta zaznamenána mechanikem záchranné lodě stojící v přístavu. Mechanik se snaží s posádkou Last Call spojit a několikrát je volá vysílačkou VHF na 16 kanále. Chce je varovat před rozbouřeným mořem. Po neúspěšném volání kontaktuje kapitána záchranné lodě a upozorňuje, že bude s největší pravděpodobností nutné vyplout.

O minutu později zahlédne Last Call hlídač přístavu a mobilním telefonem kontaktuje záchrannou loď, harbourmastera a s ruční VHF běží na konec přístavního mola. Mezitím se velitel záchranné lodi spojí vysílačkou s MRCC Humber, informuje o vývoji situace a žádá o svolení k vyplutí. To okamžitě dostává.

Ve 1213 vidí několik svědků Last Call jak proplouvá vjezdem do přístavu. Jedním ze svědků je i policista, který odhaduje výšku vln ve vjezdu do přístavu na 6 – 9 metrů. Křičí na posádku jachty, aby se vrátila. To bylo poslední varování, které posádka jachty dostala a nereagovala na něj. Pokud ho slyšela.

Nešťastné vlny

Ve vjezdu do přístavu začíná jachta šplhat téměř kolmo k obloze na vysokou lámající se vlnu. Jeden člen posádky je zahlédnut, jak v kokpitu padá. Jachta vystoupá na vrchol a padá do hlubokého údolí vlny. Vzápětí přichází druhá vysoká vlna a Last Call se znovu šplhá kolmo k nebi. Vlna je větší než samotná jachta. Last Call vyšplhá na vrchol a začíná padat dolů, v té chvíli nad ní posádka ztrácí kontrolu. Jachta se prudce otáčí na levobok. Během otočky Andrew Carrick se svým bratrem padají přes palubu. Jachta je unášena kolem vnější strany východního přístavního vlnolamu.

Poslední člen posádky Jill Russell volá mobilním telefonem pobřežní stráž a popisuje dění na palubě. Je v šoku a neví jak ovládat jachtu. Má strach z přicházejících vln.

Na vlnolamu se snaží situaci monitorovat policista a hlídač přístavu. Jejich spojení s pobřežní stráží je brzy přerušeno, vodní tříšť zničila policistův mobilní telefon. Oba vidí dvojici mužů ve vodě. Nemohou však nijak pomoci.

Ve 1219 je přerušen hovor Jill Russell s pobřežní stráží. Jedna z vln jachtu převrátila. Jill vypadne z převrácené jachty. Má na sobě vestu a několik svědků ji vidí na hladině. Jachta je mezitím hnána větrem a proudem do mělkých vod a je rozmlácena o skály.

Záchranná loď z Whitby je na místě ve 1220, na pomoc vylétá i vrtulník SAR (Search and Rescue). Hlídač přístavu pomocí ruční VHF navádí záchrannou loď k dvojici trosečníků. Během přibližovacího manévru je záchranná loď vržena velikou vlnou na dvojici ve vodě.

Dvojice trosečníků je vytažena z vody ve 1225. Protože není možné se vydat do mělkých vod zachraňovat Jill Russellovou, hrozilo by zničení lodi, vrací se záchranná loď do přístavu, aby předala oba muže záchrance. Jeden z nich ještě jeví známky života. Jill Russellovou později vytáhne z vody vrtulník.

I když je trojice ihned převezena do nemocnice, nikoho se již nepodaří přivést k životu. Všichni tři se podle pitvy utopili.

Závěr

Tento případ jasně ukazuje na nebezpečí, které hrozí především menším motorovým člunům na rozbouřeném moři, pro které nejsou stavěny. Jde o lodě, které jsou určeny především na hladkou vodu a na rozbouřeném moři jim ani silný motor nepomůže. To není jen případ nebezpečného vjezdu do přístavu, podobná situace může nastat i na otevřeném moři při prudkém zhoršení počasí. Představa, že stlačím plynovou páku na maximum a za chvíli jsem v bezpečí, je lichá. Na rozbouřeném moři je nutné velmi výrazně omezit rychlost a cesta do přístavu se prodlouží.

Druhým aspektem je samozřejmě nezkušenost posádky. Posádka nedbala na varování velitele přístavu ani na varování v pilotu, kde je jasně uvedeno, že při silném severním větru je vjezd a výjezd z přístavu nebezpečný. Neznalost zde způsobila přecenění sil a byla příčinou neštěstí.

Na závěr je ještě třeba jedno varování. Některé vjezdy do přístavů jsou v bouřlivém počasí velmi nebezpečné. Je to dáno tím, že hloubka vody se ve vjezdech prudce zmenšuje a vlny, které na otevřeném moři nejsou nebezpečné, se pak zvedají a zalamují. Tato nebezpečná místa však jsou vždy uvedena v pilotech.

Článek byl zpracován podle vyšetřovací zprávy MAIB.

8810

Tagy: nehoda

Související články

Potopení Acrobatica a nový rekord Class 40

Při závodu Transat Quebec St.Malo padl nový rekord třídy Class 40 v počtu upliutých mil za 24 hodin 440,2 míle. V té samé době se náhle potopila jachta, která držela původní rekord Acrobatica. Posádka se evakuovala do záchranného ostrůvku a byla úspěšně zachráněna.

Rekord Aegean 600 zastíněn tragickou nehodou

Letošní ročník regaty Aegean 600 se zapíše do historie novým rekordním časem 1 den, 13 hodin a 18 minut, které potřeboval k překonání náročné trasy MOD trimaran Zoulou. Závod však bude poznamenán tragickou nehodou jachty Pogo 44 Heaven u ostrova Kasos.

Alinghi Red Bull Racing zlomila stěžeň