Může být hloubka menší než na mapě?

Mapa ukazuje v přístavu hloubku 2,5 metru. Máme ponor 2,3 metru. Můžeme vplout? Bude to pro nás vždy bezpečné?

Hloubka na mapě je obvykle uváděna od nejnižší hladiny za odlivu. V tom případě by mělo být v přístavu vždy nejméně 2,5 metru. Alespoň to tak vypadá. Pravda je ale jiná. 

Na výšku mořské hladiny má vliv atmosférický tlak. Stoupne tlak, zatlačí na hladinu a hladina klesne. Představte si to tak, že položíte na vodní hladinu fólii a zatlačíte na ni. V místě tlaku hladina klesne.

Jaký to má vliv?

Vliv atmosférického tlaku není zanedbatelný. Stoupne-li tlak o 30 hPa, klesne hladina o cca 30 cm. To není zanedbatelné. Při silném poklesu tlaku hladina naopak stoupne. Opět 30 hPa odpovídá cca 30 cm. 

Na výšku hladiny má navíc vliv vítr. Silný vítr vanoucí delší dobu k pobřeží, zvedne mořskou hladinu. A naopak. V tomto případě však není nějaké jednoduché pravidlo, určující o kolik. 

Podívejme se například na Jadran. Dlouhotrvající jugo, obvykle spojené s tlakovou níží nad severním Jadranem, způsobuje záplavy v Benátkách. 

Na některých místech v Chorvatsku také dochází k jevům, které místní nazývají meteorologické tsunami. Jde o náhlé změny výšky mořské hladiny. V těchto případech mořská hladina pulsuje nahoru a dolů dokonce i o 50 cm. Známými lokalitami jsou například Mali Lošinj, Stari Grad na Hvaru, Vrboška tamtéž, nebo oba Stony na Pelješacu.