Mapování neznámých hlubin oceánů

Projekt, který si dává za cíl zmapovat oceánské dno se jmenuje Seabed 2030. Rozběhl se před třemi lety. V té době bylo zmapováno 6 % oceánského dna. Dnes jsme na 19 % a to navzdory klackům pod nohami v podobě koronavirové infekce.

Za poslední rok se podařilo v poskočit v mapování o 4 % zemského povrchu. Nejde přitom jen o nové mapování oceánského dna, ale také o zasazení starých dat do dnešního kontextu.

Tvorba mapy oceánského dna stojí na třech základech. Jde v první řadě o výstupy z hydrografických lodí, které se zabývají mapováním. Dále jde o data z komerčních lodí, které při svých plavbách skenují mořské dno. Jejich výstupy jsou nahodilé. Třetím zdrojem dat je shromažďování dat z archivů. Všechna data, včetně dat z archivů, musí dávat dohromady odborníci, aby se je podařilo sjednotit. Cena celého projektu by se měla pohybovat mezi 3 a 5 mld USD.

Projekt dostává data ke stovkám i tisícům čtverečních kilometrů mořského dna zdarma darem od organizací, které se mapováním zabývají. Tvorba těchto dat by za normálních okolností stála desítky milionů USD. Stále ale zbývá zpracovat, ať tím či oním způsobem, 293 milionů čtverečních kilometrů oceánského dna.

Projekt je financován japonskou filantropickou Nippon Foundation a asociací GEBCO, která sdružuje experty mapující mořské dno. Máme tak šanci, že za deset let se naše znalosti reliéfu mořského dna posunou na úroveň znalostí povrchu planety Mars.