Kulečník mezi tlakovými útvary
Čelo Vendée Globe je v Atlantiku a směřuje podél hranice AEZ (Antarctic Exclusion Zone) k severovýchodu. Na čele se s přehledem drží Yannick Bestaven. Nyní je na programu hledání cesty mezi tlakovými útvary.
Tlakové výše a níže se na jihu Atlantiku pohybují jak kulečníkové koule po zeleném sukně. Cesta vede mezi nimi, z jednoho útvaru do druhého, udržet se ve správném větru. Je to karambol, při kterém se jachta odráží jako koule a využívá přitom rotaci níží a výší.
V současné chvíli vedoucí trojice Bestaven, Dalin a Ruyant směřuje na střed výše, aby se od ní odrazila a zamířila do níže, která stojí v cestě. Podle routingu Squid, který je k dispozici na stránkách Windy, to vypadá, že se vedoucí Bestaven odtrhne od svých pronásledovatelů a zbytek čela závodu mezi 2. a 11. místem se sjede v tlakové výši. Již tak je závod mimořádně vyrovnaný, ale za výše uvedené situace by souboj stříbro a bronz byl reálný pro třetinu startovního pole. To tu ještě nikdy nebylo!
Brána z pekla
Mys Horn byl branou z pekla Jižního oceánu. Zima s teplotami jen kolem 5°C, silný vítr s velkou silou násobenou studeným vzduchem a vysoké vlny. Za mysem Horn vítr zeslábl, teplota se začala pomalu zvedat, a i vlny jsou zde menší. Situace se mění, nad hlavami je modrá obloha, vzduch se otepluje a život na palubě je snesitelnější. V příštích dnech rychle stoupne teplota moře a následně i vzduchu na tropické hodnoty. Ze zimy do tropů během jediného týdne.
Průjezdy kolem Hornu byly velmi vyrovnané. Na 8. místě za Jeanem Le Camem proplul Maxime Sorel, 55 minut po něm Giancarlo Pedote, 75 minut za ním Boris Herrmann a 94 minut po něm Isabelle Joschke.
O potížích Joschke jsme již psali. Přišla o všechna čidla windmetru, autopilot už nejede ve větrném módu, kýl není možné naklápět a je zafixován na středu.Na posledním videu před Hornem vypadala Joschke velmi unaveně. Boris Herrmann proplouval kolem mysu Horn jen s kosatkou, protože hlavní plachta byla poškozena při halze za větru mezi 30 a 40 uzly a je třeba ji nejprve opravit. V posledních zprávách zněl zklamaně...
Jaké jsou šance
Jedenáct jachet je v Atlantiku, další dvě proplují v nejbližších hodinách. Situace v jižním Atlantiku je meteorologicky mnohem méně přehledná, než byla v Pacifiku. Tlakové útvary, tranzitní zóny mezi nimi, to jsou místa, kde se může pořadí snadno měnit. Vzpomeňte, jak v minulém ročníku dokázal Alex Thomson stáhnout na vedoucího Armela Le Cléac´h v jižním Atlantiku skoro 800 mil. To je nyní rozdíl mezi prvním a jedenáctým místem.
Velkou nápovědou bude pořadí v pasátu jižní polokoule, do kterého by se mohl vedoucí Bestaven dostat koncem týdne. Kdo bude v pasátu první, ujede soupeřům a bude mít před sebou stabilní a rychlou plavbu k rovníku. Dalším místem, kde by se mohlo pořadí změnit, budou rovníkové tišiny. Vše bude záležet na tom, jak budou aktivní. Zatím to vypadá, že by mohly být vedoucím jachtám příznivě nakloněny.
Závodu se budeme věnovat během naší čtvrteční přednášky. Tentokrát bude mít Milan Koláček speciálního hosta lodního designéra Sama Manuarda.
Polohu lodí najdete zde.
2841
Související články
Kdo naskočí do rychlíku?
Kdo naskočí do rychlíku?
Ve Vendée Globe důležitý okamžik pro favority. Nyní se hraje o to, kdo stihne naskočit do rozjetého vlaku, který bez zastávky míří k mysu Dobré naděje. Kdo naskočí, zmizí soupeřům, kterým se to nepodaří. Ztráta zde už nemusí být dohnatelná.
Bezvětří, rekord, bezvětří
Letošní Vendée Globe je zatím zajímavá, ale pomalá (až na již druhý 24h rekord). Místo pasátu 3 dny bez větru, následoval krátký pasát a dnes už rovníkové tišiny. Rekord na rovník Alexe Thomsona z roku 2016 má hodnotu 9 dnů a 7 hodin. Dnes je to už přes 10 dnů a na rovník téměř 400 mil.
Jak opravit neopravitelné
Louis Burton je bojovník. To se o něm ví. Tentokrát se ale pouští do něčeho, co je z laického pohledu nemožné. Jen si to představte, loď se vám láme v půlce, vy to opravíte jako zlomenou nohu od stolu a pokračujete v závodě kolem světa. A nejste přitom před cílem. Jen nedlouho po startu...