Jak spí sóloví jachtaři
Kolem spánku sólových jachtařů se traduje spousta nepravd. Jak to vlastně s jejich spánkem je? Jsou schopni se během závodu vůbec vyspat?
Fatalismus
Nejprve se podíváme na to, jak vůbec mohou spát. Pro sólového jachtaře je běžná určitá forma fatalismu. Musí jet a musí spát. To znamená, že se také musí smířit s tím, že k nějaké kolizi dojít může. Vychází ale z předpokladu, že pravděpodobnost je velmi malá…
Maximální možná opatrnost
To ale neznamená, že neudělá vše proto, aby se jakékoli nehodě vyhnul. Na menších jachtách jsou automatické identifikační systémy AIS a aktivní radarové odražeče, které v případě zachycení radarového signálu ho odešlou zpět zesílený. Na radarové obrazovce se objeví výrazné echo.
Aktivní odražeč je schopen upozornit na zachycení radarového signálu a stejně je schopen avizovat plavidla, u kterých hrozí nebezpečí kolize i AIS.
Na větších jachtách je k dispozici také radar. Také u něho je možné si nastavit alarm, který upozorní na blížící se nebezpečí.
V případě nebezpečí kolize dokážou všechny tyto přístroje před ní varovat.
Spánek divokého zvířete
Strávíte-li na palubě jachty dostatek času, váš spánek se přizpůsobí vašim potřebám. Ačkoli spíte, vnímáte. Vnímáte vlny, vnímáte zvuky, vnímáte změny náklonu, vnímáte rychlost lodi. Jakmile se něco změní, jste vzhůru a kontrolujete situaci. Čím více času na lodi strávíte, tím jste citlivější.
Závodní sóloví jachtaři jsou v tomto směru divokými šelmami, které odpočívají v temném lese. Vnímají i ve spánku.
Na ostří nože
Jsou okamžiky, kdy není na spánek ani pomyšlení. To jsou například závody Figaro, nebo jakékoli pasáže kdy přechází nestabilní počasí. V takových chvílích jedou závodníci na ostří nože. Spí jen minimálně. Stále si ale musí zachovat zdravou mysl, která je schopná reagovat. Musí dokázat najít hranici, kam až mohou jít, ale za kterou se už nesmí pouštět. Tuto hranici hledá každý individuálně.
Někdo ji pozná. Někdo si vede záznamy, kolik času věnoval spánku. Michel Desjoyeaux (dvojnásobný vítěz Vendée Globe) například hrál sudoku. Pokud nezvládal určitou úroveň, tak věděl, že je čas na spánek.
Najít hranici, za kterou se nesmí jít, je základní dovednost sólového jachtaře. Musí znát ostří nože. Své lodi i sám sebe.
Stabilní podmínky
Ve stabilních podmínkách je čas na spánek. Pokud je vítr stálý co do směru a síly, není problém vše nastavit a zdřímnout si. Loď jede na autopilota, který je nastaven ve WIND módu a je možné spát. Je možné spát 2 hodiny, v případě nutnosti i více. Jachta mezitím pluje plnou rychlostí dále.
Nestabilní podmínky
Jsou-li podmínky nestabilní, není možné si dovolit luxus dlouhého spánku. Pak přicházejí na řadu krátká dvacetiminutová zdřímnutí. Zde zase u někoho fungují vnitřní hodiny, jiní se neobejdou bez budíku. Ale ani ten nemusí zafungovat vždy. Při jedné Route du Rhum například narazil vedoucí muž závodu Alex Thomson do ostrova Guadeloupe. Budík nestačil.
Při těchto krátkých zdřímnutích většinou není problém upadnout do hlubokého spánku, protože tělo je již velmi unavené. Dvacet minut na plnohodnotné nabrání sil nestačí, ale výrazně pomůže.
Rozvrhnout síly
Při dlouhém závodě je třeba plánovat odpočinek i s ohledem na podmínky v budoucnu. Pokud vím, že další dva dny budou krizové, musím odpočívat nyní. Teď je třeba nabrat síly.
Naopak se teď mohu vyšťavit více, pokud mě čeká další dva dny pohodový kurz, který autopilot bez problémů zvládne.
5665
Související články
Jak spí sóloví jachtaři
Jak spí sóloví jachtaři
Strava a spánek jsou pro sólové jachtaře extrémně důležité. Zvláště když se vydají na dlouhou plavbu kolem světa na Ultim trimaranu, jako je tomu při právě probíhajícím závodu Arkea Ultim Challenge.
Ellen MacArthur se opět vydá do závodu kolem Islandu
Anglická „penzionovaná“ jachtařka Ellen MacArthur se podruhé za sebou zúčastní závodu Round the Island Race. Chce tím oslavit 20. výročí založení své nadace pomáhající mladým onkologickým pacientům a přilákat k ní tak pozornost a samozřejmě také finance.
Nejrychlejší sólojachtař Gabart bude závodit s kontejnerovkami
Před pár týdny způsobil Francois Gabart pozdvižení svým rozhodnutím předat kormidlo trimaranu SVR Lazartique v sólo třídě Ultim 32/23 mladšímu kolegovi Tomu Laperchemu. Jeho zájem se přesunul k o dost odlišné disciplíně, byť alespoň zůstal u tří trupů. Pracuje na vývoji obřího nákladního trimaranu, který by měl dopravovat zboží mezi Evropou a Amerikou rychleji než současné kontejnerovky.