Ztroskotání na Jadranu, chyby a poučení
Ztroskotání, které skončilo se zničenou lodí na břehu ostrova Cres. Jak k nehodě došlo? Jaké chyby se staly a čeho se vyvarovat, aby se nic podobného již neopakovalo?
Kompletní popis celé situace z pera kapitána jachty je na webu Boatsafe. My jsme celý text mírně zkrátili a přidali k článku vlastní poznámky.
Na moři se plavím od narození. Nejprve s rodiči a posledních osm let jako kapitán (cca osm týdnů v roce) a další týdny na náročných plavbách jako člen posádky. Níže popsaná dramatická situace se odehrála letos v červenci.
Měli jsme s kamarády půjčené tři lodě Bavaria 45 ze Sukošanu. V noci z úterý na středu jsme přespali v marině Mali Lošinj. Ve středu 19. července jsme ráno vypluli z mariny.
Majiska
Bylo krásné ráno a nic nenasvědčovalo tomu, že by tomu tak nemělo být nadále. Potřebovali jsme vyplout už před 9 hodinou, abychom stihli otevření mostu v Lošinji. Zvedá se jen 2x denně. Chystali jsme se přejet do zátoky Majiska na ostrově Cres. V cíli jsme byli již v poledne.
Poslední kontrola počasí proběhla před připlutím do zátoky. Podle předpovědi to vypadalo, že nebude nic foukat, podobně jako zatím celou plavbu. Pouze jeden předpovědní model ukazoval, že by v noci mohla začít foukat slabá bora. V zátoce nebyl signál, a tak později nebylo možné znovu zkontrolovat počasí.
Kotvení a vyvázání
Foto Kryštof Zindulka
Jak a kde byly lodě vyvázané.
Zakotvili jsme tři lodě vedle sebe, každá loď měla svou kotvu, a vyvázali jsme na břeh 3 lana. Lodě byly svázané boky k sobě. Každá loď měla 45 metrů řetězu ve vodě. Ke každé kotvě jsem se potopil a zaryl ji do písku a každá kotva držela i při zpátečce na 2 000 otáček.
Zkontroloval jsem, že nemáme řetězy přes sebe. Lany jsme byli vyvázaní proti možné boře a také jsme proti boře byli krytí břehem. Dali bychom více lan, ale použili jsme všechna, co jsme měli. Každé lano na břeh bylo svázáno ze 3 až 4 krátkých lan, žádné dlouhé vyvazovací lano jsme na lodích neměli. Několik lan jsme také použili na svázaní lodí k sobě a jako springová lana mezi loděmi.
Bouřka
Chvilku před půlnocí si posádka začala všímat přicházející bouřky. Už jsem spal, tak mě posádka vzbudila. Viděl jsem blesky severně od nás. Měli jsme vyvázaná 2 lana na jižní břeh a jedno na severní. Začali jsme přemýšlet, že přendáme jedno lano z jižního břehu na severní, ale než jsme to stihli udělat, tak začalo foukat 40 uzlů ze severu, přímo nám do boku.
Skály za zádí...
Foto Kryštof Zindulka
Po noční bouřce skončila jachta na pobřeží.
Nastartovali jsme motory. Lano vedoucí na severní břeh dlouho nevydrželo a prasklo. Začalo nás to snášet na skály na jihu. Pomocí motorů jsme se vyhnuli jižnímu břehu a vítr nás stočil do zátoky příděmi proti větru.
Už jsme nebyli vůbec krytí před vysokými vlnami, jež se valily do zátoky od severu. Fendry mezi loděmi rychle vyskákaly a lodě se začaly mlátit o sebe. Věděl jsem, že musím rychle odplout, než se o sebe lodě rozbijí.
Problém s kotvou
Moje loď byla nejvíc vlevo. Odvázal jsem se od lodě vpravo od sebe, prudce se rozjel dopředu, a přitom jsme rychle vytahovali kotvu. Všechno vypadalo nadějně, dokud se kotva nezasekla metr pod hladinou, protože na ní visel řetěz vedlejší lodě. Během otočky se řetězy překřížily.
V tuto chvíli mě vítr začal snášet bokem na přídě zbylých dvou lodí. Dal jsem zpátečku a zařadil jsem se zpátky na své původní místo vlevo. Kotvu nebylo možné z řetězu sousední lodi vyháknout, protože vše bylo extrémně našponované.
Rozhodl jsem se, že když nemůžu kotvu vytáhnout, tak ji zkusím vysypat a odříznout. Musel jsem se jí zbavit, abych mohl odplout. Další dvě lodě čekaly, než odpluji a motorem se držely, aby neskončily na skalách pouhých pár metrů za zádí.
Zbavit se kotvy…
Vysypal jsem všechen řetěz do vody a chtěl ho odříznout. Řetěz však nebyl přivázaný lanem, ale byl přidělaný zrezlým šeklem přímo k lodi. Běžel jsem pro kleště, abych mohl šekl odstřihnout. Zjistil jsem, že v krabici s nářadím chybí kleště. Neměl jsem jak kotvu oddělat! Tak jsem přešel znovu na první plán, chtěl jsem kotvu vytáhnout co nejvýše to půjde a zkusit vyháknout řetěz vedlejší lodě.
Motor chcípnul…
Budu muset spolupracovat s vedlejší lodí, aby mi řetěz na chvilku povolili, až ho budu chtít vyháknout. Znovu jsem rychle vyjel dopředu a začal tahat řetěz. Když už zbývalo pouze 10 metrů řetězu, tak mi chcípnul motor. Později jsem došel k závěru, že se pravděpodobně jednalo o zanesený naftový filtr, a jak jsem používal velké otáčky, tak nestíhala nafta téct do motoru a motor chcípnul.
Ztroskotání
Foto Kryštof Zindulka
Škody na trupu.
Bez motoru už jsem s tím nemohl nic moc dělat. Zkoušel jsem ho znovu nastartovat, ale beznadějně. Otočili jsme se bokem na vítr a pluli bokem směrem ke skalám. 10 metrů kotvy nás už nemohlo udržet. Během pár vteřin jsme už byli na skalách. Na skály jsme připluli hladce bez nějakého většího nárazu.
Ze začátku jsme stáli pouze na kýlu na dně, ale každá další vlna nás vice a více posouvala na skály a loď se více a více nakláněla. Když se mi konečně na několikátý pokus podařilo nastartovat motor, tak už se z toho nedalo odplout. Sice jsme ztroskotali, ale ulevilo se mi, když jsem zjistil, že se nikomu nic nestalo. V tuto chvíli už jsme mohli vystoupit na břeh a posádka byla v bezpečí. Naše loď ztroskotala a nebylo v našich silách jí jakkoliv pomoci.
Co ostatní?
Když jsme s naší lodí přestali překážet, tak se pokusila odplout loď, která stála napravo. Chtěli odříznout kotvu, aby se jí rychle zbavili, ale narazili na stejný problém jako já. Naštěstí však kleště v bedně s nářadím měli a pomocí nich a hrubé síly se kotvy zbavili. A podařilo se jim odplout.
Poslední loď namotala lano na lodní šroub. Jednalo se o nějaké lano, které bylo použito při vyvazování lodí k sobě. Při rychlém odvazování lodí ho někdo nechal pohozené na palubě, lano spadlo do vody a namotalo se na lodní šroub. Nezbývalo nic než čekat a doufat, že je kotva udrží.
Pomalu je vítr posouval ke břehu a posádka se připravovala na podobný osud, jako viděli u nás. Naštěstí 45 metrů řetězu a dobře zarytá kotva loď udržely, a když začal vítr slábnout, tak se jejich pohyb ke břehu zastavil.
Nouzový tábor a záchrana věcí
Moje posádka se připravila k vylodění na břeh. Čekali jsme, až bouřka zmírní, abychom se nezranili ve velkých vlnách při vystupování z lodi.
Zabalili jsme si všechny důležité věci a pozorovali jsme, jak v lodí přibývá voda. Když bouřka začala slábnout, vystoupili jsme na břeh, pobrali jsme důležité věci a také matrace. Na břehu jsme si udělali ležení v dostatečné vzdálenosti od lodi, aby nás nemohl zasáhnout stěžeň, pokud by spadl. S úlevou jsem zjistil, že ani na ostatních lodích nedošlo k žádnému zranění. Sešel jsem z kopce dolů a šel spát. Z posádky už opadnul stres, měla dobrou náladu a šibeniční humor.
Ráno jsme vstali a vrátili se do lodi pro zbývající věci. Loď byla z půlky plná vody a vytekl do ní fekální tank, takže to nebylo nic příjemného. Sbíral jsem všechny naše věci. Až na pár kabelů a kusů oblečení se nám podařilo všechno zachránit. Pomocí člunu jsme se začali stěhovat na loď, která zůstala na kotvě v zátoce.
Zatímco jsme si sbírali naše věci, tak jim se podařilo vymotat lano z lodního šroubu a nastartovat. Pomocí člunu jsme na loď navozili všechny naše věci, které pěkně smrděly, dále jsme vzali několik matrací, aby mohla 20členná posádka na palubě pospávat a také jsme vzali nějaká lana a fendry, protože druhá loď o hodně lan a fendrů v noci přišla.
Odpluli jsme ze zátoky a konečně jsme se dostali na signál. Zjistili jsme, že třetí loď celou noc plula a už jsou někde u Novalje. Ptali se mě, jestli se mají vracet pro tu odříznutou kotvu, tak jsem řekl, že ne. Přišlo mi, že už to nic nezmění, lodě byly poničené a bylo jasné, že kauce už neuvidíme. To se však později ukázalo jako špatné rozhodnutí.
Jak jsme situaci řešili s charterovkou
Volal jsem do charterovky, abychom se dohodli, jak dál postupovat. Čekal jsem, že mě pošlou na nejbližší kapitanát, abychom to nahlásili na policii. Ale řekli mi, ať se vrátím do Sukošanu. Abych nikam zbytečně neplul s lodí, kde je 20 lidí.
Tak jsme nějakých 10 hodin pluli do Sukošanu, protože jsme to měli přes 50 NM a dorazili jsme ve čtvrtek večer. S basemanagerem jsme se dohodli, že vše budeme řešit další den. Očekával jsem, že nás pošle na kapitanát, abychom nehodu nahlásili.
Pojišťovna často požaduje protokol z kapitanátu, aby mohla škodu vyplatit. Ale basemanager nám řekl, že to nebude třeba, že se dohodl s pojišťovnou. Uvědomoval si, že jeden z hlavních důvodů, proč se to stalo, byl stav, ve kterém ta loď byla. Asi mají s pojišťovnou dobré vztahy, protože mají hodně lodí.
Byl jsem rád, že nemusím na policii, protože při oficiálním zápisu nehody udělují pokutu za nějaký přestupek, který si vždy najdou.
Kauce za jednu loď byla 1 600 €. My jsme zvolili pojištění kauce přímo u charterovky za 180 € a skládali jsme pouze malou kauci 180 €. Dozvěděli jsme se ale, že malá kauce se mimo jiné nevztahuje na ztracené věci. A těch jsme poztráceli dost. Fendry, lana, matrace a nejdražší ztracená věc byla ta kotva s řetězem (toto vše by standardní pojištění krylo).
Udělali jsme chybu, že jsme ji nevytáhli. Basemanager požadoval po každém ještě 1 600 €. Odmítli jsme to zaplatit, protože proto jsme si uzavírali na místě pojištění kauce, aby nás něco podobného nepotkalo.
A jelikož největší škoda byla zahozená kotva s řetězem, řekli jsme, že nasedneme do auta a pro tu kotvu dojedeme. On nám zase ukazoval účet na necelých 15 000 € za odtažení ztroskotané lodi, která byla odtažená hned druhý den a říkal, že mu pojišťovna všechno tohle ani nezaplatí. Nakonec po dlouhém smlouvání jsme se shodli na 1 600 € dohromady za všechny tři lodě. To nám přišlo jako rozumný kompromis vzhledem k tomu, že jsme se vyhnuli pokutě na policii.
Z celé této události jsem si odnesl několik ponaučení
Pojištění. Nedělal jsem si bohužel jiné pojištění kauce než přímo u charterovky. Myslel jsem, že po mně nemůžou chtít víc než tu malou kauci. Normálně si dělám celoroční pojištění u Boatsafe, ale spolehl jsem se tentokrát na nabídku charterové společnosti. Kdybych měl pojištění Boatsafe, tak získáme zpátky většinu z kauce 1 600 €. Každá charterovka má své vlastní podmínky, a po této zkušenosti rozhodně doporučuji se s nimi seznámit předem. Každopádně já už toto pojištění nezvolím.
Vyvázání lodí vedle sebe. Stání tří lodí svázaných vedle sebe není bezpečné. Do budoucna to můžu dělat jen na místech, kde mám možnost neustále kontrolovat počasí. Nebo musím mít možnost ještě před spaním najít místo se signálem a zkontrolovat aktuální předpověď i varování. S jednou lodi by situace byla o dost lepší, protože by se lodě neničily o sebe. Stačilo by zůstat na místě a pomáhat motorem kotvě.
Převzetí lodě Loď se snažím přebírat pečlivě. Kontroluji hodně věcí při přebírání lodi. Teď mám dvě nové věci na seznamu věcí, co musím kontrolovat – prohlédnout nářadí, jestli v něm jsou alespoň základní věci jako kleště nebo kladivo, a také si zkontrolovat, jaké je zajištění kotevního řetězu.
Motor. Motor mi startoval blbě celou plavbu. Vždy jsem ho na druhý nebo třetí pokus nastartoval, a tak jsem tomu nevěnoval zvýšenou pozornost. Pokud se mi něco podobného někdy znovu stane, tak to musím hned řešit s charterovkou, protože motor je ta nejdůležitější věc na lodi (i když je to plachetnice).
Poznámka Lodních novin
Za největší problém a příčinu celé situace považuji svázání trojice jachet k sobě. I když je to pro větší skupiny na několika jachtách lákavé, jedná se o nebezpečné zakotvení a ukázalo se to i v tomto případě.
Nejbezpečnější způsob stání v zátoce je stání na kotvě, bez vyvázání na břeh. Jachta se vždy natočí přídí proti větru a namáhání na kotvě je, vzhledem k podmínkám, minimální. Pokud se vyvazujeme zádí na břeh, tak samostatné jachty. Pokud by lodě nebyly svázané, stály dále od sebe, nedošlo by k překřížení řetězů.
Často je vidět i více lodí, které stojí jen na kotvě a jsou k sobě svázané. Stačí, aby se otočil vítr, nebo přestal foukat, řetězy se zamotají a kotvy nepůjdou vytáhnout. Moje rada tedy zní, nesvazovat lodě dohromady.
Předpověď
Protože neznáme meteorologickou situaci ze dne nehody, nemůžeme se k tomuto vyjádřit. Je však pravděpodobné, že by bylo v místě možné chytit předpověď vysílanou prostřednictvím VHF. Vím, je to stará technologie, ale spolehlivá.
Věnujte maximální pozornost předpovědi, ze všech dostupných zdrojů. Předpověď je pro naše rozhodování alfou a omegou.
Kotva
Vypuštění kotvy na místě bylo řešením. Pokud by na konci nebyl šekl. Je chyba charterové společnosti, že šekl použila místo uvázání konce řetězu. Je ale chyba skippera, že si to nezkontroloval. Na druhou stranu je třeba si říci, že tuto chybu dělá většina z nás.
Check in
To samé se týká vybavení lodě nůžkami na vanty a správně fungujícím motorem. Znovu však poznámka z praxe. Nůžky by na vyžádání možná charterová společnost vydala (pokud by zřízenec nepřinesl list do pilky na železo). Co se týče motoru, tam bych si iluze nedělal: „Startuje až na třetí pokus? Ale startuje, ne? Tak co chceš?“ Tak by případný požadavek na funkčnější motor dopadl.
Lana na palubě
Jedna z lodí se dostala do nebezpečné situace proto, že si namotala lano zapomenuté na palubě na lodní šroub. Žádné nepotřebné lano by se nemělo válet na palubě! Žádné lano nesmí zůstat na přídi, any uložené na předním koši. Na zádi často necháváme vyvazovací lano smotané a protažené na zadním koši. Nenechávejte však takto uložené lano na přídi. Poplujete proti vlnám, lano se uvolní a skončí na lodním šroubu. Na zádi o lano maximálně přijdete.
Co je možné zachránit, zachraňte
Dostanete-li se do situace, kdy budete muset vypustit kotvu s řetězem, vraťte se pro ni. Jde o nemalou položku. Určitě se vyplatí se pro ni vrátit.
Snažte se najít odpovědi pro policii
S největší pravděpodobností bude nehodu řešit policie. Připravte se na to. Jaké bylo počasí, jaká byla předpověď, proč jste udělali, co jste udělali.
5083
Související články
Kritická situace v přístavu
Kritická situace v přístavu
Odpoledne jste dorazili do přístavu, vyvázali jste se zádí a nebyli jste dost důkladní. V noci přišla bouřka a vaše jachta začala rohem zádi brousit molo. Co s tím?
Kotvení na velkých hloubkách
Kotvení na velkých hloubkách
Na jaké hloubce jste ochotni zakotvit s charterovou jachtou? Myslím bezpečně zakotvit. Ve všech ohledech slova bezpečně. Na standardní charterové jachtě s 50 metry kotevního řetězu.
Kolik je třeba kotevního řetězu
Kolik je třeba kotevního řetězu
Na charterových jachtách v Chorvatsku bývá 50 metrů kotevního řetězu. V Řecku je to často 70 metrů. Čím více řetězu, tím lépe drží kotva. Proč tedy nemít 100 metrů?