Změna klimatu posiluje příboj i seismické vlny
Příboj působí na mořské dno a patří tak mezi několik přirozených fenoménů, které vytvářejí seismické vlny. Tyto seismické vlny jsou tak silné a rozsáhlé, že je detekují seismografy jako setrvalé dunění. Vlnový signál je v posledních desetiletích stále intenzivnější.
Vědci se monitoringu tohoto typu vlnění věnují poslední čtyři desetiletí. Výsledky prezentovali v nové studii v časopise Nature Communications. Tato data spolu s dalšími výsledky oceánských, satelitních a regionálních seismických měření ukazují na desetiletí trvající nárůst energie vln, což je v souladu s častějším výskytem bouří připisovaným zvyšující se globální teplotě.
Seismografické přístroje zaznamenávají spoustu jevů přírodních i lidmi způsobených, jako jsou sopečné erupce, jaderné a jiné výbuchy, dopady meteoritů, sesuvy půdy či pukání ledovců. Zachycují také signály způsobené větrem, vodou a lidskou činností. Právě posledně uvedený zdroj seismografického hluku nápadně utichl během lockdownů nařízených v důsledku koronavirové pandemie.
Nejčastějším ze seismických signálů na pozadí je neustálé dunění vytvářené oceánskými vlnami, jemuž seismologové říkají globální mikroseismus. Oceánské vlny generují mikroseismické signály dvěma různými způsoby - primárním a sekundárním procesem. Signály primárního procesu způsobuje pohyb příboje, kdy vlny přímo tlačí na mořské dno. Sekundární proces je intenzivnější, pulzuje s periodou 8-14 sekund a vzniká vzájemnou interakcí souborů oceánských vln putujících v různých směrech. Primární proces ztrácí intenzitu s hloubkou, proto je lépe detekovatelný v oblastech s hloubkou vody do 300 metrů.
Zmíněná studie analyzovala historickou intenzitu primárních mikroseismů, přičemž nejstarší data pocházela z druhé poloviny 80. let minulého století. Údaje poskytlo 52 seismografických stanic a u 80 procent z nich byl patrný výrazní nárůst energie vln. Celosvětově zprůměrovaná energie oceánských vln v závěru 20. století rostla průměrným tempem 0,27 procenta ročně, ale od roku 2000 to už bylo o 0,35 procenta ročně.
Největší celkovou energii mikroseismů vědci naměřili v bouřlivých oblastech Jižního oceánu. Nejrychlejší změnu však prodělává příboj v severním Atlantiku. Tomu odpovídají zjištění, že intenzita bouří v severním Atlantiku se zvyšuje. Jedním z čerstvých dokladů tohoto faktu byla nedávná bouře Ciarán, která vykazovala znaky hurikánu.
Výše uvedené jevy dávají vědci do souvislosti s faktem, že oceány v posledních desetiletích absorbovaly přibližně 90 procent přebytečného tepla spojeného s rostoucími emisemi skleníkových plynů z lidské činnosti. Tento přebytek energie se promítá právě do ničivějších vln a silnějších bouří.
511
Související články
Čeho se v bouřlivém počasí vyvarovat
Čeho se v bouřlivém počasí vyvarovat
Kde na nás číhá v bouřlivém počasí nebezpečí? Je to na moři? Ne, tam ne, tam je to nepohodlí, ale obvykle ne nebezpečí. Nebezpečí je někde docela jinde.
Nejnebezpečnější chvíle je před přístavem
Blížíte se k vjezdu do přístavu. Obavy z vás spadnou, to špatné je za vámi. Před vámi klid v přístavu, hospoda, teplo, sucho. Je to šalebný pocit bezpečí, to nejhorší můžete mít před sebou.