Syros, nejřečtější z Kyklad
Někdy bývá označován za nejřečtější ostrov Kyklad. Na první pohled možná nezajímavý, má ale velké kouzlo. A přesvědčil se o tom i Jirka Pacák při své plavbě Egejí.
V historii ostrov zažil časy rozkvětu a hluché doby nezájmu. Podpis antické civilizace není příliš patrný a je skrytý pod nánosy modernějších časů. Později zde zanechali svoje stopy Benátčané a Janované, po kterých zbyla stará římskokatolická vesnice Syros na kopci nad přístavem. Uprchlíci z Psary a Chiosu naproti tomu vytvořili ortodoxní čtvrti v těsné blízkosti portu. A přinesli s sebou znalosti výborného lokumu, sladkosti, která spojována spíše s Tureckem. V Ermoupoli prý nejlepší v Řecku...
Obdobím rozkvětu Ermoupoli přišlo také v 18. a19. století, kdy byl ostrov důležitou zastávkou pro nákladní lodě, protože se zde doplňovaly zásoby uhlí. Pozůstatkem bohatství jsou výstavné domy a celé ulice, včetně například budovy opery. S přechoem diesel se ostrov ztratil z map velkých rejdařství.
Jirka Pacák ale nezakotvil v hlavním městě Ermoupoli. Vybral si na jihozápadní straně ostrova ležící Finikas. Jedná se o krásnou zátoku s pláží a s malou marínou, ve které jsou uvnitř mooringy, zvenčí se stojí vyvázaný, s kotvou z přídě. Kromě mooringů je zde k dispozici i elektřina, voda, WC a sprcha (tedy ne jedna, jsou tu dvě. Myslím sprchy. Přesně dvě!).
Protože k plavbě po Egeji patří i poznávání vnitrozemí ostrovů, došlo znovu na zapůjčení motorek. Jirka byl překvapen již zmíněným výstavním městem Ermoupoli a dále zátokami Galissas a Kini. Jde o dvojici zátok s mělkými písečnými plážemi a několika tavernami.
Celkový dojem z ostrova shrnul Jirka slovy: „Hezký ostrov na který se určitě ještě jednou vrátím.“ To je od člověka, který má Středomoří projeté křížem krážem slušná pochva.
Syros byl poslední zastávkou na loňské14 dnů trvající plavbě po Egejském moři. Na plavbě, která začínala a končila v Aténách a vedla napříč celou Egejí až na Rhodos a zase zpět. Plavba byla rozdělená na dvě etapy. Bylo možné poznat mnoho ostrovů, které jsou při týdenní plavbě z Atén mimo dosah. Podobnou plavbu tento rok jménem Lodních novin zopakujeme.
1824
Související články
Co je meltemi a proč být ostražitý
Co je meltemi a proč být ostražitý
Pohodová letní plavba se změní na drama, když vítr zesílí nad 40 uzlů a zvednou se krátké a vysoké vlny. Obloha je jasná, tlak vysoko, ale vítr skučí v lanoví. Hladinu Egejského moře bičuje meltemi.
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovaté ryby z čeledi čtverzubcovitých byly po Turecku a Řecku zaznamenány už také v Chorvatsku. I když panovalo přesvědčení, že zimní teplota vody je na ně příliš nízká. Šíří se přes Rudé moře.
Kolik skutečně stojí plavba II.
Po přečetní článku na Lodních Novinách doplňuji náklady na plavbu v jiných lokalitách, než je Chorvatsko. Najdete zde tabulky nákladů ze Skotska, Řecka a Sicílie.