Stabilizace na kotvě
Poletování z boku na bok v silném větru na kotvě už určitě máte všichni za sebou. Není to jen nepříjemné, ale také nebezpečné.
V silném větru jsou moderní jachty s krátkým kýlem na kotvě velmi nestabilní. Poletují z boku na bok a opisují kolem kotvy výsek kružnice. V krajních polohách vždy dochází ke škubnutí kotvou, které nakonec může skončit vytržením kotvy ze dna.
Řešení je přitom poměrně snadné. U dvojstěžňových jachet stačí na bezanový stěžeň vytáhnout malou stabilizační plachtu, která je obvykle ušitá speciálně pro tyto účely. Ráhno dotáhneme na střed a od té chvíle se jachta chová jako větrná korouhvička, příď proti větru drží kotva, záď stabilizuje plachta.
Na jednostěžňových jachtách je situace složitější. Speciální plachtu je třeba vytáhnout opačně na zadní stěh a přitáhnout na střed obvykle až dopředu ke stěžni. Stále to není nic nerealizovatelného. Je třeba jen stěh na středu zádi a výtah, kterým plachtu budeme vytahovat. Obvykle půjde o výtah hlavní plachty. trochu složitější je situace na lodích s děleným zadním stěhem, ale i tak problém řešitelný.
Pohyb jachty na kotvě bude s tímto klidnější a díky tomu bude i méně namáhaná kotva.
4894
Související články
Kotvení na velkých hloubkách
Kotvení na velkých hloubkách
Na jaké hloubce jste ochotni zakotvit s charterovou jachtou? Myslím bezpečně zakotvit. Ve všech ohledech slova bezpečně. Na standardní charterové jachtě s 50 metry kotevního řetězu.
Kolik je třeba kotevního řetězu
Na charterových jachtách v Chorvatsku bývá 50 metrů kotevního řetězu. V Řecku je to často 70 metrů. Čím více řetězu, tím lépe drží kotva. Proč tedy nemít 100 metrů?
Proč kotva drží (nedrží)
Nad kotvištěm se přežene vítr a část jachet se rozjede tak, že se ani nezdá, že byly zakotvené. Přitom zakotvené byly, jen špatně. Pojďme se podívat, co je mimo jiné nezbytné, aby kotva držela.