Sedmé místo v premiéře

Povedený start
Start se Milanovi s Pierrem povedl a drželi se čela závodu. Po vyplutí ze zátoky před Concarneau šly nahoru velké spinakery a závodní pole směřovalo k západu. Před průlivem Raz de Sein, který je známý silnými proudy, vítr utichl a později změnil směr. Zde trvalo našemu týmu o chvilku déle zorientování se v proměnlivé situaci a propadl se na 8. místo.
Ihned po příchodu nového větru začala stíhací jízda. Na čele se oddělila dvojice Queguiner Leucemie Espoir a Bretagne CMB Performance. Ostatní soupeři nebyli dále než míli. Před otočným bodem Pierres Verte se Fulgur – Evapco propracovala o příčku výše na 7. místo.

Větrná loterie před Lorientem
Následoval dlouhý úsek na jihovýchod. Nejprve se spinakery, později ostřejší kurz s genou. V polovině regaty nedaleko Lorientu vítr znovu zeslábl k nule. To jsou chvíle, kdy závod připomíná loterii. Je těžké se správně rozhodnout. Zde se na medailovou pozici propracoval tým Agir Recouvrement a Milan s Pierrem se po drobném zaváhání propadli opět na 8. pozici.
Tvrdá práce na palubě se ale vyplácí a u Belle Ile již znovu naši předjíždějí britskou Artemis 64 a jsou sedmí. Chvíli to vypadalo i na útok na 6. příčku, ale u severovýchodního cípu ostrova Fulgur – Evapco neuvezla spinaker, na chvíli musela nahoru gena a na šestém místě plující Cercle Vert se vzdaluje.

Drama v rybářských sítích
Druhou noc závodu pluje startovní pole k Ile d´Yeu. Průměrná rychlost se pohybuje kolem 10 uzlů, na stěžni jsou vytažené na ostrém kurzu malé spinakery. U ostrova Milan najednou zahlédl na závětrném boku dlouhou rybářskou síť. Je noc a Fulgur – Evapco surfuje se spinakerem rychlostí 10 uzlů v těsné blízkosti sítě. Je to o nervy. Ale stále jen začátek. Najednou druhá síť na návětrném boku. Jachta letí mezi sítěmi. Milan mhouří oči do tmy: „Co když se sítě spojí? To by byl pro nás konec závodu. Nesmím udělat chybu!“ Náhle končí síť v návětří. Milan si oddychne. Jen na chvíli. Začíná další. Znovu let tmou mezi sítěmi. A další přerušení a Milan rychle přemýšlí: „Teď nebo nikdy! Musím vyostřit a ven z toho labyrintu!“
Podařilo se! Kormidlo Fulgur – Evapco jen těsně minulo počáteční plovák další sítě. „Jsme venku z pasti,“ oddychl si po napjaté atmosféře posledních minut Milan.

Surfování nocí
Zbývalo posledních 100 mil do cíle. Vítr sílil. Znovu se letí na bočák s malými spinakery. Fulgur – Evapco surfuje po vlnách, průměrnou rychlostí kolem 11 uzlů. Chvílemi rychloměr stoupá až na 15. Vítr se blíží až ke 30 uzlům.
Přímý kurz na bočák k cíli již nedává šanci na zlepšení umístění. Milan Koláček s Pierrem Brasseurem připlouvají do cíle na 7. místě, jen 65 minut za vítězným týmem Queguiner Leucemie Espoir. Vede ho v současnosti nejlepší závodník na Figaru Yann Elies, který dokázal v posledních letech třikrát vyhrát vrcholný závod sezóny Solitaire du Figaro.

Jaké to bylo?
„ I když se to nemusí zdát, protože jsme většinu závodu odjeli na bočák, bylo to tvrdé. Především poslední noc, kdy ledový vítr sílil až ke 30 uzlům. Přes palubu šla stále voda a za kormidlem člověk rychle prokřehnul. Naštěstí jsme ale byli i v těch nejnáročnějších podmínkách pod žluťáky v suchu. Při sezení u kormidla se osvědčila především k bundě připínací spodní část. Voda se nedostala dovnitř ani spodem a byli jsme dobře izolováni.“

Poučení před Transatem?
„Co se týče poučení před Transatem, máme ještě před startem co dohánět. Závod nám ukázal naše slabá místa a můžeme se na ně nyní soustředit. To je pro nás velmi cenné. Na druhou stranu vidíme, že i jako nováčci jsme schopni držet s nejlepšími krok, pokud se vyvarujeme chyb.“

Výsledky závodu najdete zde.

Více o Milanovi zde.