Proč není kotevní vrátek vhodný na spouštění kotvy?
Ještě pamatuji doby, kdy se kotva spouštěla a vytahovala ručně. Dnes už to je pryč, na všechno je kotevní vrátek. Na vytahování je elektřina skvělý pomocník, ale při spouštění je lepší zvolit jinou techniku. Rozhodně za větrných dnů.
Co je na elektrickém kotevním vrátku tak špatné, že není pro spouštění kotvy vhodný? Je to jeho rychlost, respektive pomalost. Aby měl dostatečnou sílu na vytahování kotvy, musí být řádně zpřevodovaný. Proto je pomalý. Máte dvě možnosti, rychlý a slabý, nebo pomalý a silný. Druhá kombinace je ta pravá pro kotevní vrátek.
Při vytahování kotvy to nevadí. Při spouštění kotvy to může vadit. Především tehdy, když kotvíme na větší hloubce a fouká. Představte si, že na kotvišti není mnoho místa. Najdete ideální flek ke spuštění kotvy. Najedete proti větru a začnete spouštět kotvu. Protože je hloubka kolem 10 metrů, bude trvat klidně 15 sekund, než kotva dopadne na dno. Protože však fouká silný vítr, dopadne kotva na dno na jiném místě, než jste původně zamýšleli.
To nemusí být takový problém, pokud stojíte v zátoce na kotvě, ale chystáte-li se vyvázat v Řecku zádí na nábřeží, můžete už ve chvíli, kdy kotva dopadne na dno, mít zachyceny dvě kotvy svých sousedů. Nebo dopadne kotva na dno mnohem blíže břehu, než jste zamýšlel a nebude držet.
Proto je vhodné se naučit kotvu vypouštět samotíží. Je to snadné. Unašeč kotevního řetězu na vrátku je možné povolit. Pak se volně točí a řetěz můžeme pouštět samotíží. Alespoň by to tak mělo fungovat. Například v Chorvatsku to však málokdo používá, proto není snadné unašeč povolit. I když se podaří uvolnit matku, která unašeč zajišťuje, samotný unašeč se nemusí točit, protože to ještě nikdy nedělal. Neumí to. Musíte ho to naučit. Nejlepším způsobem edukace je odborný lehký poklep kladivem. Nepomůže-li to, choleričtí spoluobčané volí vzteklou ránu.
Jakmile unašeč rozpohybujeme, máme vyhráno. Začneme tím, že s utaženým unašečem si povolíme dálkovým ovladačem kotvu tak, aby visela nad hladinou. Nyní, jakmile jsme nad místem, kde chceme kotvu vypustit, povolíme unašeč (obvykle klikou od vinšny). Kotva s řetězem se okamžitě vysype na dno. Dále pokračujeme tak, že unašeč povolujeme a utahujeme, podle toho, jak se kotva napíná, kolik řetězu je třeba vypustit. Dobře sehraná dvojice kormidelník/kotevník nebude při spouštění kotvy elektřinu vůbec využívat. Méně zdatný kotevník v závěru již použije dálkové ovládání vrátku.
Jak jsme se zmínili, matka držící unašeč se obvykle povoluje klikou od vinšny. Nemusí tomu tak být vždy. Někdy je třeba tyčka, kousek trubky, nebo jiný nástroj. To je třeba nastudovat předem.
1219
Související články
Kotvení na velkých hloubkách
Kotvení na velkých hloubkách
Na jaké hloubce jste ochotni zakotvit s charterovou jachtou? Myslím bezpečně zakotvit. Ve všech ohledech slova bezpečně. Na standardní charterové jachtě s 50 metry kotevního řetězu.
Kolik je třeba kotevního řetězu
Na charterových jachtách v Chorvatsku bývá 50 metrů kotevního řetězu. V Řecku je to často 70 metrů. Čím více řetězu, tím lépe drží kotva. Proč tedy nemít 100 metrů?
Proč kotva drží (nedrží)
Nad kotvištěm se přežene vítr a část jachet se rozjede tak, že se ani nezdá, že byly zakotvené. Přitom zakotvené byly, jen špatně. Pojďme se podívat, co je mimo jiné nezbytné, aby kotva držela.