Kotva a/nebo řetěz
Nedávno jsem se znovu setkal v diskuzi na facebookovém profilu se zajímavým názorem, který má, bohužel, u nás hluboko zarostlé kořeny. Na úvod ho zjednodušíme na: „Loď nedrží kotva, ale řetěz.“ Na úvod tedy uvádíme, že to není pravda.
Začneme tím nejjednodušším argumentem. Levná a nejčastěji používaná kotva Delta na 13 m dlouhou jachtu stojí cca 15 000 Kč. Proč by všichni majitelé lodí utráceli nejméně tuto částku, pokud by kotva nebyla tím, co loď drží? Určitě bych je nepodezříval, že by to dělali proto, že to kotvě na přídi sluší (jinak se na to dívají majitelé kotev Ultra).
Řetěz bez kotvy, nebo kotva bez řetězu?
Kotevní řetěz bez kotvy držet nebude. Pokud začne foukat. Řetěz na dně samozřejmě nějaký odpor vyvine, ale rozhodně nemůžeme říci, že bude loď držet.
Jinak je tomu u kotvy bez řetězu. Navážeme-li na kotvu místo řetězu lano a vypustíme-li ho dostatečné množství, bude držet.
Z tohoto jasně vyplývá, že primární je kotva, nikoli řetěz.
Důležitý je úhel…
Aby se kotva zaryla do dna a držela, je důležitý úhel, kterým je po dně tažena. Čím víc se úhel mezi dnem a směrem tahu blíží 0°, tím lépe kotva drží. Zde se projevuje jedna z výhod kotevního řetězu, u kterého, díky jeho hmotnosti, je úhel lepší než při použití lana. Z teorie si jistě vzpomenete, že při kotvení s kotevním řetězem vypouštíte řetěz délky 4-5násobku hloubky, zato u lana jde o 7-8násobek.
Obecně můžeme říci, že čím více řetězu, nebo lana, vypustíme, tím lépe bude kotva držet (důležitá je samozřejmě situace kolem).
Další funkce řetězu
Výhodou řetězu není jen to, že zlepšuje úhel tahu. Hmotnost řetězu funguje jako pružina, která požírá nárazy lodě do kotevního systému. Za běžných podmínek se většina energie z větru a vln, které na loď působí, spotřebuje na zvedání a napínání řetězu. Kotva nárazy neřeší, nebo řeší jen jejich zlomek.
Pokud nemáme na lodi kotevní řetěz, ale pouze lano, je třeba, aby se jednalo o lano pružné. Pružnost lana je pak tou pružinou, která nahradí hmotnost řetězu.
Další výhodou řetězu je, že je takříkajíc samouklízecí. Zatímco lano musíte smotávat, aby bylo možné ho později jednoduše použít, řetěz se uklízí sám.
Výhodou řetězu je také odolnost proti poškození. V porovnání s lanem.
Řetěz a špatná kotva
Nedávno si ve facebookové skupině Lodních novin někdo stěžoval na kotvu, která na první pohled připomínala kotvu Delta. Myslím, že se nejednalo o originální kotvu Delta, ale o variaci na dané téma (viděl jsem jen fotografii). Originální kotva Delta je sice moderními kotvami již překonaná, ale stále se jedná o velmi dobrou kotvu, která je pro běžnou plavbu skvělou volbou. Kopie kotev mohou na první pohled vypadat velmi podobně originálům, ale nemusí to znamenat, že se budou podobně chovat.
Mezi radami diskutujících bylo mimo jiné zmíněno vypuštění větší délky řetězu. Jak vyplývá z výše uvedeného, delší řetěz situaci zlepší. V náročných podmínkách však ani toto nemusí stačit. Pokud je kotva špatná, není možné se na ni spolehnout.
Pro majitele jachet je rada jednoduchá. Nešetřete na kotvě a kupujte jen originály. Pro plavce na charterových lodích jednoduchou radu bohužel nemáme. I když se to nestává příliš často, někdy je možné najít na přídi železo, které má ke kotvě stejně daleko, jako Miloš Zeman k běžci na lyžích.
Více informací o kotvách a kotvení můžete najít zde.
984
Související články
Kotvení na velkých hloubkách
Kotvení na velkých hloubkách
Na jaké hloubce jste ochotni zakotvit s charterovou jachtou? Myslím bezpečně zakotvit. Ve všech ohledech slova bezpečně. Na standardní charterové jachtě s 50 metry kotevního řetězu.
Kolik je třeba kotevního řetězu
Na charterových jachtách v Chorvatsku bývá 50 metrů kotevního řetězu. V Řecku je to často 70 metrů. Čím více řetězu, tím lépe drží kotva. Proč tedy nemít 100 metrů?
Proč kotva drží (nedrží)
Nad kotvištěm se přežene vítr a část jachet se rozjede tak, že se ani nezdá, že byly zakotvené. Přitom zakotvené byly, jen špatně. Pojďme se podívat, co je mimo jiné nezbytné, aby kotva držela.