Když rovně není rovně
Na kurzech se často setkáváme s tím, že adept jachtařského umění si stoupne ke kormidlu, a tak dlouho s ním točí, až najde pásek stříbrné pásky, který značí polohu, kdy je kormidlo ve středu. Tato značka ho uspokojí. Ví, kdy jachta popluje rovně. V té chvíli ještě neví, jak se mýlí.
Rozdíl při vedení jachty mezi zkušeným kormidelníkem a nováčkem je obvykle v citu pro loď. Zkušený kormidelník si všímá minimálních změn kurzu a na ty reaguje. Chceme-li srovnat malou změnu kurzu, stačí malá reakce kormidla. Začátečník si naproti tomu všimne změny kurzu až mnohem později, kdy je výraznější. Musí zareagovat velkou reakcí na kormidle. Často takovou reakci nedokáže včas srovnat a následuje změna kurzu na opačnou stranu. Jachta poletuje ze strany na stranu jako opilec na cestě k domovu.
S výše uvedeným souvisí také značkou vymezený „střed kormidla“. Kormidlo v pozici „rovně“ nemusí znamenat (obvykle také neznamená), že jachta pluje rovně. to může začínající kormidleníky mást.
Prop walk
Začneme vlivem motoru, respektive rotace lodního šroubu. Vlivem rotace vzniká síla, která stáčí záď jachty bokem. Při předním chodu motoru jde o zanedbatelnou sílu, při zpátečce může být velmi výrazná. Proto především při zpátečce je třeba tuto sílu kormidlem vyrovnávat. Kormidlo rovně tedy nemusí znamenat, že loď pluje rovně.
Vítr
Dalším vlivem, který vyžaduje korekci kormidlem, je vítr. Při plavbě na plachty mohou být vůči sobě posunuty těžiště plachet a těžiště laterálu (ponořené části jachty). To způsobuje, že je nutné vyrovnávat vzniklou nerovnováhu kormidlem. O tom ale až někdy příště.
Vliv větru je ale patrný i při plavbě na motor. A znovu především při plavbě na zpátečku. Vítr má tendenci snášet příď. Čím pomaleji plujeme, tím je to výraznější. Chceme-li plout rovně, musíme stočit kormidlo více, či méně, po větru. Při správném nastavení kormidla pak jachta pluje požadovaným kurzem kompasovým. Kurz proti dnu se však liší, jachta splouvá bokem. To je ale již otázka toho, co si přejeme více.
Setrvačnost
Dále tu máme setrvačnost. Na rozdíl od předchozích vlivů působí jen po určitý čas. Znovu se podíváme na plavbu na motor při manévrování v přístavu. Plujeme na zpátečku a zatočíme. Dokončíme zatáčku a chceme plout rovně. V té chvíli působí na jachtu setrvačnost. Jachta má tendenci pokračovat v zatáčce, ve které byla. Abychom zastavili zatáčení, musíme kormidlem otočit do protipohybu a tam zůstat, dokud setrvačnost nepřepereme. Teprve pak můžeme plout rovně.
Vidíte, že kormidlo rovně neznamená, že jachta pluje rovně. Značka na kormidle je orientační ukazatel. Vše ostatní je o citu. Když chci plout rovně, natočím kormidlo tak, aby jachta plula rovně. Sleduji pohyb lodi, nikoli pozici kormidla. Zpočátku to nepůjde tak, jak bychom si přáli. Ale to je jen otázka času a praxe. Když jsme se učili chodit, také jsme si nebyli jisti, kam dojdeme.
Je třeba jezdit. Až najezdíte s jachtou na zpátečku 200 námořních mil (370,4 km) , už to bude dobré.
1082
Související články
Kritická situace v přístavu
Kritická situace v přístavu
Odpoledne jste dorazili do přístavu, vyvázali jste se zádí a nebyli jste dost důkladní. V noci přišla bouřka a vaše jachta začala rohem zádi brousit molo. Co s tím?
Jak si nenamotat mooring
Namotání mooringu na propeler se bojí každý začínající jachtař. Jak vyplouvat z maríny, abychom toto nebezpečí eliminovali?
Jako Bodie s Doylem, nebo konzervativně?
Připlouváte bokem k molu, potřebujete zastavit, ale jste rychlí. Příliš rychlí. To je situace, která hrozí nepříjemným karambolem. Jak se takové chybě vyhnout?