Jak poznat bezpečné kotviště
Blíží se bouřlivé počasí a potřebujete bezpečné, ale opravdu bezpečné kotviště, kde máte záruku, že se chytnete. Jak takové kotviště vypadá? Co máme vlastně hledat?
Vlny
Prvním předpokladem pro bezpečné kotviště je úkryt před vlnami. Vlny jsou tím, co je na kotvišti nejnebezpečnější a nejméně komfortní. V některých případech není jednoduché odhadnout, jak dobře bude místo před vlnami kryté. Proto je dobré si vzít na pomoc pilota. Pokud je dobrý, měl by zahrnovat informaci o tom, jak dobře je při konkrétních větrech zátoka před vlnami krytá.
Vítr
Je příjemné, pokud je místo kryté i před větrem. Není to však podmínkou. Je-li zátoka krytá před vlnami, dobře zakotvená loď obvykle silný vítr udrží. Není to sice příjemné, ale není to ani nebezpečné, pokud se nejedná o naprostý extrém. Mnohem nepříjemnější, než silný stálý vítr jsou prudké poryvy.
Hloubka kotviště
Pro charterové jachty běžné velikosti cca do 15 metrů, je ideální hloubka kotviště do 8 až 10 metrů. V takovém případě je možné vypustit řetěz délky, která odpovídá cca pětinásobku hloubky (na běžných charterových lodích v Chorvatsku bývá 50 metrů kotevního řetězu). Za běžných podmínek by kotva s takovou délkou řetězu měla držet.
Druh dna
Na dně by měl být takový substrát, ve kterém kotva dobře drží. To znamená nejlépe písek nebo bahno. Nemělo by jít o skalnatý podklad, nebo o dno zarostlé mořskou travou.
Tvar dna
Ideální je dno s malým sklonem, nejlépe rovné. I v případě, že bychom kotvu začali vléci, nedojde k velkým změnám poměrů a kotva by měla i nadále držet.
Prostor kolem
Příliš prostorná zátoka může znamenat, že případná bouře zvedne vlny i uvnitř zátoky. To by nebylo dobré. Na druhou stranu příliš malá zátoka může znamenat, že připlujeme a zátoka již bude obsazena. Hledáme tedy něco mezi těmito dvěma extrémy.
Příklady ideálních kotvišť do nepohody v Chorvatsku
Zdroj Navionics
Zátoka Vinišće
Vinišće
Zátoka s vesnicí nedaleko Trogiru je vynikající zátokou na kotvení, a to i za výrazné nepohody. Rozsáhlá část zátoky má hloubku do 10 metrů, je velmi uzavřená, substrát na dně dobře drží. Místa v zátoce je tolik, že jsem nikdy nezažil, že by zde byl problém najít místo ke kotvení.
Zdroj Navionics
Zátoka Morinje
Morinje
Zátoka leží cca 4,5 míle na jihovýchod od vjezdu do Šibeniku. Je skvěle uzavřená, krytá před jakýmkoli větrem. Na dně je bahno, ze kterého může někdy být problém kotvu vytáhnout. Pozor na podjezdovou výšku mostu na vjezdu.
Zdroj Navionics
Zátoka Lovište
Lovište
Rozlehlá zátoka na západě Pelješacu má více ramen, na kotvení je ideální severovýchodní. Hloubka i tvar dna jsou velmi dobré, jen místy mohou kotvení překazit porosty mořské trávy. Jak už jsme napsali, kotva v ní nedrží, a navíc je to nevhodné z ekologických důvodů. Jedná se o cenný ekosystém.
Podobných míst je samozřejmě v Chorvatsku mnohem více. Na mnoha z nich jsou však dnes instalované kotevní bóje a na kotvení v nich už není místo. Šlo nám zde o příklady kotvišť, které skvěle poslouží i v případě, že je počasí velmi dynamické.Další už si najdete sami.
1226
Související články
Kotvení na velkých hloubkách
Kotvení na velkých hloubkách
Na jaké hloubce jste ochotni zakotvit s charterovou jachtou? Myslím bezpečně zakotvit. Ve všech ohledech slova bezpečně. Na standardní charterové jachtě s 50 metry kotevního řetězu.
Kolik je třeba kotevního řetězu
Kolik je třeba kotevního řetězu
Na charterových jachtách v Chorvatsku bývá 50 metrů kotevního řetězu. V Řecku je to často 70 metrů. Čím více řetězu, tím lépe drží kotva. Proč tedy nemít 100 metrů?
Proč kotva drží (nedrží)
Proč kotva drží (nedrží)
Nad kotvištěm se přežene vítr a část jachet se rozjede tak, že se ani nezdá, že byly zakotvené. Přitom zakotvené byly, jen špatně. Pojďme se podívat, co je mimo jiné nezbytné, aby kotva držela.