Jak daleko se dovoláte vysílačkou VHF?
Vysílačka VHF je součástí každé charterové lodi. Víte, jak daleko se s ní dovoláte? Pokud budete volat o pomoc, jak daleko vás uslyší? To je dobré vědět.
Dosah vysílání je závislý na výkonu vysílačky a na vzdálenosti na horizont.
Vysílačka VHF vysílá na velmi krátkých vlnách (Very High Frequency). Tyto vlny se neohýbají za horizont, ani se neodrážejí od ionosféry, jako je tomu u vln krátkých. Proto je její dosah v podstatě na horizont.
V navigaci používáme jeden vzorec, který je určený k výpočtu poziční linie ze vzdálenosti světla majáku na obzoru. Říká nám, jak daleko můžeme vidět předmět na obzoru. Všichni držitelé kapitánského průkazu ho dobře znají.
D = 2,08 x (√H + √h)
D je v takovém případě v námořních mílích. H je výška majáku v metrech a h je výška očí pozorovatele nad hladinou.
V našem případě nahradíme výšku majáku a výšku pozorovatele výškami antény přijímající a vysílající.
Orientačně takto můžeme spočítat i teoretický dosah VHF.
Pojďme na příklad. Výška antény je 16 metrů, aby se to dobře počítalo. Vzdálenost horizontu bude odmocnina z 16 – tedy 4 x 2,08. Výsledek je 8,32 mil. Pokud by byla výška antény 25 metrů, bude vzdálenost k horizontu 10,4 mil.
Takový by byl dosah naší vysílačky, pokud by byla druhá anténa na hladině moře. Jak to ale bude, pokud i druhá anténa je vysoko na stěžni? Potom budeme konstantou násobit součet druhých odmocnin z výšek obou antén.
Příklad:
Jeden stěžeň je vysoký 16 metrů a druhý 25 metrů
Odmocnina ze 16 je 4 a ze 25 je odmocnina 5
Přibližný dosah, na který se tyto lodě domluví, bude (4 + 5) x 2,08 = 18,7 míle.
Budeme-li se bavit s vysílačem na pobřeží, který je na kopci vysokém 900 metrů (výška našeho stěžně 16 m), můžeme ho slyšet přibližně na (30 + 4) x 2,08 = 68 mil
Není to sice na druhý konec světa, ale stále je to ale násobně více, než je dosah mobilního telefonu.
8690
Související články
Co je třeba vědět o VHF, díl 3.
Co je třeba vědět o VHF, díl 3.
Ve třetím dílu seriálu o volání VHF se podíváme na to, jak mají vypadat bezpečnostní, urgentní a tísňové zprávy. Jak komunikovat v tísni, aby druhá strana rozuměla a mohla být ku pomoci.
Co je třeba vědět o VHF, 2. díl
V předchozím článku jsme si vysvětlili základní rozdělení nouzových zpráv. Nyní se zaměříme na správnou formu vysílání jednotlivých zpráv a přidáme některé málo známé zajímavosti.
Co je třeba vědět o VHF, 1.díl
Většina lodí, se kterými se běžně setkáme, musí být vybavena radiostanicí. Ve většině případů si začínající jachtaři musí kromě kapitánského kurzu dodělat ještě kurz radiooperátora. K dobrým mravům na vodě patří nejenom schopnost správného použití VHF, ale i znalost mezinárodně sjednocených volacích zpráv, které mají své určité priority. Dnes se zaměříme na základní typy nouzového volání.