Jachting na jedné noze
Znáte pocit, když se život v jediném okamžiku naprosto změní? Předtím je vše v naprostém pořádku a najednou zmatek. Vše je jinak, úplně jinak, než by mělo být.
Nemá cenu moc přemýšlet a je třeba konat. Přehodnotit dosavadní přístup, vaše možnosti a vyrazit vpřed. Mnohé bývalé koníčky, sporty a aktivity už dělat nemůžete. Víte však, že nechcete jen sklopit hlavu a zůstat sedět doma.
Toto zažil mnohý, komu úraz nebo nemoc obrátily život naruby. V mém případě se jednalo o amputaci nohy ve stehně. Když nad tím přemýšlím, díky tomu jsem se dostal k jachtingu. Nevěděl jsem kudy kam, až mně jednoho dne oslovil kamarád, zkušený námořník, zda bych s nimi nechtěl vyrazit jako “závaží” na regatu do Chorvatska. Plný obav jsem pozvání přijal. V té chvíli jsem ještě netušil, jak moc mě tento krásný sport osloví.
Poprvé na lodi
Už jste se seznámili s handicapem, se kterým jsem se musel najednou vyrovnat. Nebyl to důvod, aby člověk rezignoval. Pojďme se podívat, jaké nástrahy čekají na jednonohé námořníky při nalodění, na co si dávat pozor, aby se pro vás nestala první zkušenost utrpením a neodnesli jste si zbytečně špatný zážitek.
Prvním a základním krokem je výběr posádky a komunikace s ní. Je nutné všechny obeznámit, s vaším fyzickým stavem. Pohybové možnosti člověka bez nohy na suchu, rozhodně nekorespondují s pohybem na lodi. Na palubě je mnoho překážek, lan a dalších skrytých nástrah.
Pokud je kapitán člověk na svém místě, ví, že nováček na lodi je potencionální bezpečnostním rizikem nejen pro sebe, ale i pro ostatní z posádky. V maríně, kde je loď v klidu a nehoupe se, si projdete celou palubu. Musíte dávat pozor na lana, kladky, průvlaky a vše o co se dá zakopnout. Je nutné myslet na to, že vaše noha má trochu tvrdší došlap, takže ne vše musí vaše šlápnutí na lodi přežít bez újmy.
Ulomená noha
Platí jedno pravidlo “jedna ruka vždy patří lodi”. Držet se lodi není žádná ostuda, naopak je to jedno ze základních bezpečnostních pravidel. Pohybujete se v klidu a pomalu. Rána do hlavy o ráhno je i v maríně nepříjemná. Zakopnutí a pád přes palubu v plném přístavu není až tak nebezpečný, jako k pobavení pro všechny kolem.
A taková maličkost, jako pasarela - lávka z mola na loď, to je zapeklitá věc. Nezapomínejte, že na moři je příliv a odliv a tím pádem i lávka mění svůj sklon. Stane se tedy, že jdete na souš na delší dobu a při návratu, je loď o dost níže a lávka je mokrá. Osobně jsem takovou chybu udělal. Při pádu jsem nakopnul plnou silou protézou loď tak, že jsem sice zůstal zázrakem ležet na lávce, ale nohu jsem měl otočenou o 90° směrem do boku. Při pokusu ji narovnat, jsem objevil frakturu protézy v koleně. Připravil jsem celému okolí hrůzostrašnou podívanou, při které jsem vytáhl spodní část nohy z kalhot. S úsměvem jsem sdělil kapitánovi, že mám asi ulomenou nohu.
Nemusím vám asi vysvětlovat, jak se na okolních lodích tvářili a že dámské publikum padalo téměř do mdlob. Regatu jsem tenkrát dojel poskakováním na jedné noze.
U piana se to snese:-)
Autor: Martin Gregor
2870