Heave to neboli postavení lodi do driftu

Je to jeden z nejužitečnějších manévrů pod plachtami, který rozhodně stojí za to umět a měl by ho znát každý skipper. Jeho použití je široké. Měl by být první reakcí při MOB. Pomáhá, když na lodi řešíme technický problém či zranění. Je to účinná technika pro přečkání bouře. Když je třeba se věnovat navigaci (např. náměry pro získání pozice, ověření informací z mapy, pilota apod.). Nebo prostě jen když toužíte po „pohodlnější“ pauze na svačinu, nebo toaletu při dlouhé plavbě.

Na to všechno se dá tento manévr skvěle použít. Jaký je tedy jeho princip?

V podstatě je jednoduchý, i když má několik klíčových věcí, na které je třeba dát pozor. V principu se jedná o obrat proti větru, ale bez přehození přední plachty (kosatky, geny). Je obrovskou výhodou, že zpravidla nepotřebuje žádný zásah posádky, nebo jen minimální. Celý manévr je iniciován kormidelníkem. Ten začne vést loď do obratu, dosáhne momentu, kdy je příď přímo proti větru a obrat dokončí. Kosatka však zůstává na původním boku.

Jakmile loď začne být „strhávána“ větrem na druhou stranu, kormidlo se vytáčí plně proti větru. V podstatě jako bychom se chtěli zase vrátit proti větru. Vzhledem k malé rychlosti lodi již kormidlo nereaguje a jachta odpadne s prohnutou kosatkou od větru na cca boční vítr a začne se ustalovat ve driftu. V tento moment pak zafixujeme plně vytočené kormidlo proti větru a loď je „stabilizovaná“.

Obecný princip by pak měl být ten, že kosatka táhne loď do závětří, kde ale začne více zabírat i hlavní plachta, která spolu s vytočeným kormidlem tlačí loď naopak do návětří. Jakmile se loď více natočí proti větru, tlak v hlavní plachtě slábne a začne zase pracovat tlak kosatky do závětří.

Tyto síly se pak pořád dokola střídají a vždy vyhraje jen jedna. Na některých lodí je tento houpavý pohyb více viditelný, jiné se prostě stabilizují v celkem konstantním tlaku a driftu v bočním větru. Co nám může ale manévr komplikovat a jakých chyb se vyvarovat?

Nejčastější komplikace bývají dvě. První je zbrklost na kormidle, tedy brzké vytočení kormidla do protipohybu lodi (do návětří) v momentě, kdy loď teprve začíná odpadat. Musíme si totiž uvědomit, že pokud celý manévr provedeme moc rychle, loď má ještě velkou setrvačnost, tedy velkou rychlost. Jakmile po přechodu přídě přes směr větru otočíme kormidlo zpět moc rychle, může se stát, že naše zbytková rychlost nás zase vrátí zpět do původního směru plavby.

Na kurzech tedy učím a zdůrazňuji, že je důležité nejprve loď postavit proti větru a chvíli si počkat na to, něž zpomalí, tedy až kormidlo ztratí obtékání a účinnost. A jen s malým zbytkem rychlosti pak dokončit obrat a čekat na moment, kdy loď začne rychle odpadat. Teprve v tento moment, kdy má loď jen minimální rychlost dopředu, je přetočení kormidla zpět neúčinné a loď bez problémů pokračuje v odpadání.

Druhým nejčastějším problémem je velikost a účinnost hlavní plachty. Při dnešním trendu sportovně laděných plachetnic má i turistická hlavní plachta velkou plochu a účinnost. I při úspěšném ustálení lodě v driftu se pak často stává, že jachta pluje poměrně rychle dopředu. V momentě, kdy nabere rychlost, začne být obtékané i vytočené kormidlo, které může nakonec loď vytlačit proti větru, někdy i do obratu zpět.

Naštěstí i na toto má řešení. Na některých lodích je prostě potřeba při ustálení se v driftu o něco více povolit hlavní plachtu. Budeme se tedy více pohybovat v „půlměsících“, kdy bude znatelnější přetlačování mezi hlavní plachtou a kosatkou. Povolená hlavní plachta bude ztrácet svoji účinnost dříve, než by se loď stočila proti větru a bude přetlačena zpět kosatkou.

Vždy je tedy dobré si tento manévr na nové lodi vyzkoušet a pozorovat, jak se loď chová. Ppodle toho případně upravit nastavení plachet.

Drobným benefitem na závěr pak může být, na jakém větru tento manévr provedeme. Na větru zprava (starboard tack) to občas může být z hlediska přednosti výhodnější.