Egejské moře a nezkušení jachtaři
Je Egej vhodná pro nezkušené jachtaře? Důležité je období, kdy se na moře mezi Řeckem a Tureckem vydáváte. A místo, samozřejmě. Jsou oblasti a období, kterých by se měl nezkušený jachtař vyvarovat.
Máte-li za sebou tři letní týdenní plavby v Chorvatsku a uvažujete o změně, nebyl bych si jistý tím, že je prázdninová plavba do nitra Egeje pro vás tím pravým.
Proč?
Důvodů je více. Začít můžeme přístavními službami. V Chorvatsku je běžné, že charterová loď během týdne prakticky nepoužije kotvu. Tedy, nebereme-li jako použití kotvy její spuštění na dno během dvou koupacích hodin. Stojí se na bójích, nebo v přístavu na mooringu. V Řecku je umění kotvit nezbytností. Bójí je jako šafránu a i v přístavech se obvykle kotví, mooringy jsou výjimkou. Navíc obvykle nejsou po ruce přístavní pomocníci jako v Chorvatsku, kteří chytí lano, podají lano atd. Na některých výjimečných místech jsou, ale je lepší se jim vyhnout, neb se jedná o pomocníky samozvané, kteří pak vyžadují platbu za své služby. Informace o těchto pracantech je možné najít například na Navily.
Dalším důvodem jsou mnohem větší vzdálenosti mezi ostrovy. V Chorvatsku je zvykem umístit ostrovy ve vzdálenosti do 5 mil od sebe (až na výjimky). Půl hodina, hodina plavby. V Egejském moři jde o vzdálenosti 20, nebo dokonce 30 mil. To už je podle podmínek i 4 až 6 hodin plavby. Pro posádku zvyklou spíše na koupání, to může být příliš.
Pak je tu meltemi. Co se směru týče velmi stabilní letní vítr. Začíná vát v červnu, nejsilnější je v červenci a srpnu. V září a říjnu zase slábne. Směr se mění od severu k jihu Egeje. Může začínat jako NE, přetáčí se na N až NW. V létě fouká průměrně 4 až 6 Beauforta. Čtyřka je OK, ale šestka už je pro nezkušeného jachtaře na samé hranici komfortní zóny. To ale je jen průměr. Klidně i několik dnů vydrží vát silou 7 – 8 Beauforta. To je rozhodně mimo komfortní zónu. Navíc mezi ostrovy ještě může i o 2 Beauforta zesílit. A k větru samozřejmě patří vlny...
Nakonec je pro řecké vody třeba schopnost samostatnosti a improvizace. Sami si musíte najít místo k stání, sami musíte vymyslet, jak se vyvázat, sami se musíte poprat s podmínkami. Taková stará škola.
Egej ale bez meltemi
Zdroj mapy.cz
Oblasti, které nebývají zasaženy plnou silou meltemi.
Chcete-li do Egeje bez meltemi, musíte si zvolit buď správné místo, nebo správný čas. Správným časem je květen, případně začátek června, nebo konec září a říjen. V tomto období je menší pravděpodobnost silného meltemi.
Když v létě, ale bez meltemi, musíte vybrat správnou oblast. Pobřeží na severu je meltemi prosté. Z ostrovů pak Severní Sporady nedaleko Volosu. V oblasti Atén je to Saronský záliv a východní pobřeží Peloponésu. Samozřejmě i zde může meltemi zafoukat, ale není tak silné, jako dále na východ.
Egejské moře je nádherným jachtařským terénem, který však vyžaduje výrazně větší dovednosti, než jsou třeba k plavbě v Chorvatsku. I proto je dobré si oblast nejdříve osahat s někým zkušenějším. My například již brzy vypíšeme krásnou poznávací plavbu Egejí na jaro 2024.
1754
Související články
Co je meltemi a proč být ostražitý
Co je meltemi a proč být ostražitý
Pohodová letní plavba se změní na drama, když vítr zesílí nad 40 uzlů a zvednou se krátké a vysoké vlny. Obloha je jasná, tlak vysoko, ale vítr skučí v lanoví. Hladinu Egejského moře bičuje meltemi.
Lokální větry ve Středomoří
Ve Středomoří nefouká severozápadní vítr, ale mistral. Nefouká jihovýchod, ale scirocco. Není to východní vítr, ale levante. A tak bychom mohli pokračovat dále. Znalost lokální terminologie je ve Středomoří nezbytná...
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovaté ryby z čeledi čtverzubcovitých byly po Turecku a Řecku zaznamenány už také v Chorvatsku. I když panovalo přesvědčení, že zimní teplota vody je na ně příliš nízká. Šíří se přes Rudé moře.