Co se stane když... jak postavit nouzovou takeláž
V rámci krizových situací na moři je schopnost improvizace zásadní pro úspěch celé akce. Jak náročné je postavit na lodi nouzovou takeláž?
V minulém článku jsme psali o lodi, která přišla o stěžeň a zachránila části takeláže. Kus stěžně, ráhno, spinakrový peň, to jsou všechno použitelné díly pro dočasné řešení. Ještě že máme české kutilství v krvi.
Základním krokem je očistit stěžeň od lanoví, kabelů a připravit ho na vztyčení. Kladky, šekly, lana, to vše bude potřeba. Lana s minimálním průtahem (nedynamická) jsou nejvhodnější volbou. Obecně tedy lana použitá na otěže a výtahy plachet. Dyneema je ideální, ostatně ne nadarmo se používá na závodních lodí místo ocelových lan kvůli úspoře hmotnosti. Pomalu proniká i na cruisingové lodě například v podobě měkkých šeklů a výtahů plachet. Redaktoři z Yachting Monthly měli pouze krátký kus lanka z Dyneemy, který použili na uvazování kladek, díky její extrémní pevnosti.
Jako kotvicí bod pro lana držící stěžeň se nabízí původní držák vantů (anglicky „chain plate“), ten ale nemusí být vždy ideální kvůli své pozici blíže středu jachty a na úrovni stěžně. Z hlediska úhlů a směrů je výhodnější náhradní úvazy posunout co nejvíce vně lodi a o něco vzad. Pevná bortlajsna s oky („toe rail“) či vazák by měly mít potřebnou pevnost. Základem je rozprostřít zátěž na co největší plochu. Tím získáme potřebné čtyři body pro ukotvení provizorního stěžně.
Opravdovou výzvou je vrchol stěžně. Historický „masthead knot“ bude na hliníkovém stěžni pravděpodobně klouzat, ale háček ze dvou šeklů (jeden otevřený, druhý dělá oko pro úvaz) ve spolupráci s lepicí páskou udrží všechno na svém místě. A pak už stačí pouze dotáhnout jednotlivá lana na vinšny. K oku předního stěhu nezapomeneme připojit kladku a protáhnout výtah „hlavní plachty“ ještě před vztyčením stěžně, jinak si později budeme nadávat.
Vztyčení je nejjednodušší, pokud stěžeň položíme na nástavbu, pata tam kde by měl stát a vanty plus-mínus dotáhneme – tím si zafixujeme stěžeň do boků a můžeme se starat více-méně pouze o jednu osu. Patu stěžně je též dobré volněji přivázat aby „neujela“. Přední stěh při zvedání hraje první housle, stejně jako silní muži na nástavbě. Pak už zbývá pouze „hrát“ si s vinšnami a nouzovou takeláž pevně dotáhnout.
Plachty vzhůru! V ideálním případě rovnou použijeme nějakou z náhradních, v horším je třeba „upravit“ co máme k dispozici. Léty osvědčené ráhnové oplachtění („square rig“), latinská plachta či plachty používané na čínských džunkách („junk rig“) jsou nejvhodnější díky své technické nenáročnosti. Jen tak zkrácená plachta se bude trhat, zvolíme řez kousek za švem refovacího bodu, tam je plachta zesílená, oko vsazené, tedy vše už vlastně připravené.
Dva uzle, které redaktoři ze svého nouzového řešení „vymačkali“ nejsou žádný zázrak, ale každá míle směrem do bezpečí a k případné záchraně se počítá.
3529