Chřestění zbraněmi v Egeji
Turecký prezident Erdogan chřestí zbraněmi. Vyhrožuje Řecku, že je Turecko připraveno udělat, co je třeba, až nadejde ten správný čas. Výhrůžka se týká řeckých ostrovů. Hranice mezi Tureckem a Řeckem v Egeji je v poslední době Erdoganem zpochybňována.
Za agresivní tureckou rétorikou je třeba hledat domácí problémy Recipa Tayyipa Erdogana. Příští rok jsou v Turecku na programu prezidentské volby a pozice Erdogana slábne. Na vině je nedobrá ekonomická situace, ve které hraje roli také inflace na hranici 80 %. Velký vliv na inflaci mají právě Erdoganova neortodoxní ekonomická řešení.
Erdogan postupuje podle klasického politického manuálu autoritářských vůdců, který na straně 2 nabízí řešení pro domácí problémy. Pokud to jde doma s podporou z kopce, je třeba obrátit pozornost mimo hranice. A válka, nebo alespoň harašení zbraněmi, je v tomto směru doporučovaným řešením.
Námořní hranice v Egeji mezi dvěma státy stojícími bok po boku v NATO, je pro Turecko dlouho hořkou pilulkou. Ankara nyní obviňuje Řecko, že na ostrovech zbrojí. Podle tureckého výkladu dějin měly ostrovy zůstat demilitarizované. Ministr zahraničí Cavusoglu již několikrát řekl, že Turecko bude zpochybňovat řeckou suverenitu nad ostrovy, pokud je bude Řecko i nadále vyzbrojovat. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis prohlásil, že zpochybňování hranic v Egeji je absurdní.
Rozfoukávání ohňů kvůli řešení partikulárních zájmů je velmi nebezpečná disciplína, která může přerůst do požáru, jehož ničivá síla bude mnohem větší, než kdy přišlo při foukání do jisker na mysl.
1415
Související články
Meltemi umí nepříjemně překvapit
Meltemi umí nepříjemně překvapit
Silný letní vítr v Egeji dokáže nováčky v oblasti zaskočit. Překvapeni pak jsou především tam, kde se cítí bezpečně, tedy v krytých přístavech a zátokách.
Co je meltemi a proč být ostražitý
Pohodová letní plavba se změní na drama, když vítr zesílí nad 40 uzlů a zvednou se krátké a vysoké vlny. Obloha je jasná, tlak vysoko, ale vítr skučí v lanoví. Hladinu Egejského moře bičuje meltemi.
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovaté ryby z čeledi čtverzubcovitých byly po Turecku a Řecku zaznamenány už také v Chorvatsku. I když panovalo přesvědčení, že zimní teplota vody je na ně příliš nízká. Šíří se přes Rudé moře.