Být připraven na bouřku
Prudké bouřky dokážou být velmi nepříjemné minimálně a někdy i nebezpečné. Co dělat, abychom nebezpečí přečkali s nejmenším rizikem?
První radou je poslech předpovědi počasí. To je základ. Příchod bouřek, či možnost jejich vzniku, jsou obvykle avizovány v předstihu. Obvykle varování zní například takto: „ …v noci na středním Jadranu nebezpečí bouřek.“
Co dělat v noci
V takovém případě je nejlepší pro noční stání zvolit přístav s mooringovými lany, tedy bezpečné vyvázání. Rozhodně je třeba se s touto předpovědí vyvarovat stání na kotvě na hraně možností lodě či místa, nebo stání v přeplněné zátoce. Není od věci, zavést kotevní hlídky. Pokud nebezpečná situace přijde, jsme na ni připraveni.
Loď by navíc stále měla být připravena k vyplutí, klíčky od motoru mají být v zapalování, vše je v lodi uklizené, plachty sbalené, lana na svých místech. Ovládání kotevního vrátku by mělo být na místě, připraveno k použití, nafukovací člun nejlépe na palubě, dobře připevněn. Ideální je, může-li být většina luken zavřena. Je-li nutné mít nějaké lukny otevřené, musí to být ty, které nemůžeme zapomenout zavřít. Navigaci z kotviště musíme mít nastudovanou, aktuální mapu připravenou na navigačním stolku.
Přes den za plavby
Příchod bouřky může být, obvykle i je, velmi prudký. Vítr může zesílit během minuty z 0 na 50 uzlů. Doprovází ho déšť a krupobití. Při přechodu bouřky vítr prudce mění směr. Obvykle je přicházející bouřka patrná již o několik minut dříve, než udeří. Proto se na ni můžeme připravit.
Pokud zrovna nejedeme regatu, je lepší stáhnout plachty. Další možností je refovat, je však obtížné odhadnout, jaké plachty za bouřky uvezeme. Může se stát, že i nejmenší ref na hlavní plachtě bude příliš mnoho. Stahovat plachty následně v prudkém větru, je nebezpečné. Spuštěnou hlavní plachtu nezapomeneme do lazybagu dobře zapnout.
Dále upevníme pomocný člun. Nafukovacím člunem, který je za lodí na laně, může vítr nepříjemně smýkat. Proto je lepší člun vytáhnout na palubu a upevnit. Vše v podpalubí i na palubě by mělo být před příchodem bouřky uklizeno, jen tak je loď na příchod bouřky připravena.
Schovat se do přístavu?
Často se nezkušení jachtaři snaží před přícházející bouřkou schovat do přístavu či zátoky. Do bezpečí pevné země. Jde o velmi nebezpečné bezpečí. Je třeba si uvědomit, že jachtě nehrozí při příchodu bouřky nebezpečí na volném moři, ale nebezpečná je přítomnost překážek. Tedy pobřeží, útesů, dalších lodí.
Představte si, že se před příchodem bouřky rozhodnete schovat v přístavu. Koukat na bouřku z bezpečí přístavní kavárny. Je to řešení. Nemusí se to však povést. Přijedete do přístavu s přicházející bouřkou. Jste mezi loděmi a snažíte se zajíždět k molu ve větru o rychlosti 50 uzlů. Nebezpečí poškození lodi je v tu chvíli velmi vysoké. K hledání skrýše je třeba si být jistý, že se schovám dříve, než bouřka udeří. Tuto jistotu nemáme.
Bouřka je tady
Bouřka přišla. Bezvětří vystřídal prudký vítr, nebe se zatmělo, blíží se hustý déšť, možná kroupy. Při příchodu deště a krup se zmenší viditelnost na minimum. Snadno ztratíme v tu chvíli orientaci. Komunikace s lidmi v podpalubí je v té chvíli omezena hlukem.
Proto je dobré si ještě před tím, než se omezí viditelnost, vybrat bezpečný kurz. Kurz, kterým můžeme delší dobu, třeba 30 minut, plout, aniž bychom se dostali do nebezpečné blízkosti pobřeží či útesů. Vybereme si kurz a podíváme se na kompas, kolik to je. Pak se jen snažíme tento kurz držet. Rychlost udržujeme bezpečnou, jak vyžaduje Colreg, v minimální viditelnosti to bude také minimální rychlost, která stačí k udržení kurzu.
Po prvním ataku bouřky většinou hustý déšť a krupobití zmírní a již zase začne být možná vizuální navigace. Vítr ještě může přetrvávat, ale i ten slábne. Konzervativní taktikou jsme přečkali bouřku bez plachet, při plavbě na motor. Je čas na opětovné vytažení plachet a pokračování v kurzu. Letní bouřky obvykle netrvají dlouho a za chvíli se zase vyčasí. Výše zmíněným způsobem bouřku přestojíme nejjednodušeji a nejbezpečněji. A to je pro méně zkušené jachtaře nejdůležitější.
17094
Související články
Lokální větry ve Středomoří
Lokální větry ve Středomoří
Ve Středomoří nefouká severozápadní vítr, ale mistral. Nefouká jihovýchod, ale scirocco. Není to východní vítr, ale levante. A tak bychom mohli pokračovat dále. Znalost lokální terminologie je ve Středomoří nezbytná...
Deset meteo rad
Anglický časopis Motor Boats Monthly připravil ve spolupráci s meteorologem Simonem Keelingem 10 rad týkajících se počasí a jeho předpovědí. Jsou obecně platné a vyplatí se je alespoň přečíst.
Kdy poprvé vyplout na charter?
Zima je dlouhá a jachtař trpí abstinenčními příznaky. Kdy poprvé vyplout na charter? V květnu? V dubnu? Nebo už dokonce v březnu? Jaké můžete v těchto měsících očekávat počasí na Jadranu?