Asi nejkrásnější výlet v Chorvatsku…

Chcete-li se vydat na výlet podél řeky, zajeďte autem k pravoslavnému klášteru Krupa, který byl postaven ve 14. století. Řeka zde má několik ramen, který překonávají mosty v blízkosti kláštera. Od kláštera se vydejte po proudu řeky po jejím pravém břehu. Nejprve vyrazíte po dobytkem spasených loukách, překročíte potok a po 500 metrech dojdete k řece. Její voda je průzračně čistá, navzdory silným dešťům před naší návštěvou magicky modrozelená. Pro našince zvyklého na hnědé toky v české krajině je již toto zázračné zjevení.

Po chvíli se řeka zakousne do úzkého kaňonu, louky ji lemují jen místy, jindy k jejím břehům přiléhají strmá suťová pole. Další cesta po proudu je jednou procházkou po spasených lučinách, jindy kamzičí stezkou po ostrých balvanech variabilních velikosti. Jedinou konstantou je hluboká modrozelená řeka v hlubokém kaňonu.

Po dalších 30 minutách cesty přichází první vodopád. Krasový vodopád vysoký 3 metry a znovu hluboký tok řeky lákající ke koupání. S každým dalším krokem je pohled na řeku krásnější, kaňon sevřenější, vegetace zelená (zelenější), ve vodě se začínají objevovat listy leknínů.

Poslední kilometr ke Kudinu mostu připomíná vysněnou krajinu. Na pravém břehu Krupy se najednou otevře kaňon říčky Krnježa. Říčka je na první pohled tyrkysovým jezerem mezi vápencovými skalami. Obraz jako z filmu o hledání pokladu na Stříbrném jezeře. Stačí první pohled tím směrem a ústa v údivu již nezavřete. Do Krupy se Krnježa vlévá zarostlou peřejí, přes kterou je možné se dostat po kamenech. Brod nepřipadá v úvahu, říčka je dost hluboká. Na louce u soutoku dvou říček kvetou orchideje.

Následuje nejnáročnější část cesty. Stovky metrů vedou suťovisky, nakonec přichází na řadu krátká ferrata, kterou přelézáte poslední skálu před Kudinim mostem. Za ferratou se řeka rozšiřuje, rozlévá po celém údolí, místo vodopádů přicházejí nízké terasovité stupně táhnoucí se napříč celým tokem. A na konci Kudin most. Kamenný můstek sestává z 12 oblouků, jejichž stavba se obešla bez pojiva. Jedná se o techniku nazvanou chorvatsky suhozid. Jen kameny naskládané na sebe, které drží přirozená vlastnost oblouku. Když přecházíte přes jednotlivé můstky, vidíte pod nohami tok řeky. Je těžko uvěřitelné, že tyto subtilní oblouky mohly vydržet více než 2 století jarních tání a dalších povodní.

Pod mostem řeka padá do hloubky vodopádem, který je srovnatelný se slavným pádem vody v národním parku na řece Krce. Zde je ale vše bez lidí, bez davů. Zde máte pocit objevování pokladů zapomenutého světa. Když již první sestup k řece Krupě byl dechberoucí, u Kudina mostu už ani mluvka nenachází slov.

Podél Krupy je možné pokračovat dále. My na to neměli kdy. Museli jsme se vracet, abychom se dostali ke klášteru před soumrakem. Cesta od kláštera k mostu a zpět nám zabrala cca 4 hodiny (i když šlo jen o 10 km celkem). Je možný i kratší výlet, od vesnice Golubić sestup přímo k mostu. Je to kratší, ale cesta zpět vede do prudkého kopce. A bude při ní chybět úžas ze stále se stupňujícího zážitku. Čtyři hodiny cesty od kláštera k mostu a zpět budou jedny z nejlépe investovaných hodin ve vašem životě.