Americký pohár bez Ameriky?

1 500 000 000 USD

V případě Larry Ellisona je to pochopitelný krok. Poslední tři ročníky AC znamenaly pro ORACLE výraznou finanční zátěž. Vítězství na obřím trimaránu proti Alinghi mělo cenu více než 750 miliónů dollarů, AC34 ( „greatest comeback in the history of sport“) stál více než půl miliardy dollarů (nebylo nikdy oficiálně potvrzeno) a poslední neúspěšný ročník také nebyl nejlevnější. Dlouho se spekulovalo, že za kolektivní smlouvou mezi vyzyvateli stojí právě Larry, který měl za cíl, aby náklady na trofej přestaly jít do nesmyslných čísel. 

Bez USA?

Jak v zahraničí, tak i u nás platí, že sport jako je jachting může sponzorovat pouze ten, kdo tomuto sportu propadne. A letošní AC bylo důkazem, že už i Larry toho má dost. Zatímco v případě AC33 byl sám i na palubě ohromného trimaránu, v AC34 se angažoval především v řízení týmu a nechyběl u jediného závodu, letos jsme ho měli možnost vidět pouze párkrát na Bermudách… To něco vypovídá a když není nadšení, těžko budou peníze na financování další kampaně. To ovšem neznamená, že by USA byly venku ze hry. Vyzyvatelem může být jakýkoliv americký klub. Spekuluje se o vstupu spoluzakladatele společnosti Amway Richarda DeVose. Ten je již nyní majitelem jednoho z basketbalových týmů Orlando Magic v NBA. Tedy finance by na to určitě měl… USA je v tuto chvíli na úplném začátku. Můžeme říct, že nemá na čem stavět. Russell se vrátil na Nový Zéland a věnuje se tréninku a mentoringu mladých jachtařů (ano, ohromný kariérní postup, z vedoucí pozice AC až k řízení gumáku a okřikování juniorů…). Spitbull (Jimmy) je také venku ze hry kvůli svému australskému pasu.

 
Kdo další bude vyzyvatelem?

To je dobrá otázka. Pokud bychom se dívali do řad posledních účastníků, moc bychom jich nenašli. Vše bude záležet, jak striktní bude národnostní pravidlo. V tuto chvíli je jasné, že japonský SoftBank Team Japan bude mít problémy a je velmi pravděpodobné, že se nezúčastní. Celý tým stál na Deanu Barkerovi, který má novozélandský pas. Pro Deana to je již nyní ohromná osobní prohra. Nejen, že nestál u vítězství své rodné země, ale bude svojí zemí vyšachován pro další ročník.
Švédský Artemis je na tom velmi podobně – nízké procento jachtařů se švédským pasem. Velkou otázkou bude Velká Británie. Sir Ben Ainslie odvedl v průběhu kampaně ohromnou práci. A přesto, že tým nijak výrazně nezazářil, přivedl v Anglii k jachtingu velká jména a sponzory (Land Rover, BAR). Mezi designéry se mluví o tom, že již Ainslie oslovil společnost Quant se spoluprací na foilujícím monohullu (interní informace).
Další staronový vyzyvatel by nemusel být zase tak daleko pro ETNZ. Mluvím o Austrálii. Austrálie měla původně zájem o účast v posledním ročníku, ale nakonec odstoupila. Teď ovšem přichází situace, kdy se vše mění. Soused se stal pořadatelem a k jeho vítězství výrazně pomohl australský jachtař (ano správně, mluvím o Glennu Ashbym!). Ten s příchodem národnostního pravidla přijde u ETNZ o práci, ale to by mohl být silný impulz pro klokany zahájit vlastní program. Na Bermudách se objevil také John Bertrand. Legendární australský skipper, který stál za vítězstvím lodě Australia II. V roce 1983. Tehdy se jemu a jeho posádce podařilo přerušit 132 let trvající vítězství USA.

V zákulisí se mluví o možnosti vstupu do AC ze strany dalšího italského klubu. Dále se údajně počítá ještě s účastní jednoho evropského týmu. Tím by mohla být Groupama. Ta sice díky nejnižšímu rozpočtu nemohla předvést velké výkony, ale byla sestavena z francouzských jachtařů. Navíc Francie je evropskou kolébkou jednotrupého jachtingu a bylo vidět, že katamarány jí zase tak úplně nesedly. Další výraznou výhodou FRA je přítomnost nejlepších loděnic a výrobců závodních lodí. Mluví se totiž o možnosti, že národnostní pravidlo bude nařizovat stavět loď na půdě domácí země. Máme se tedy stále na co těšit i přes fakt, že souboj o pohár začne až za čtyři roky.