58 vraků na jednom místě
Řečtí archeologové nalezli v Egeji u ostrova Fournoi 58 vraků od antiky až po současnost. Nejvíce z nich pochází z období od antiky po Byzantskou říši. Jde zřejmě o největší koncentraci starobylých vraků v Egeji a zřejmě i v celém Středomoří.
Vraky jsou sice nalézány v celém Středomoří, ale zatím nikdy jich nebylo objeveno tolik na jednom místě.
V oblasti začal podmořský průzkum v roce 2015 a hned v prvním roce se podařilo objevit 22 vraků. Dnes se číslo blíží šedesátce a stále nemusí být definitivní. Mořské dno může skrývat další vraky. Zatím bylo z mořského dna vyzdviženo na 300 artefaktů, velmi často jde o amfory. Podle dosavadních výsledků to vypadá, že se amfory nacházely na 90 % potopených lodí. Na nich je možné poznat, odkud pocházejí a zmapovat si tak tehdejší obchodní trasy.
Oblast je známá výskytem náhlých bouřek, které zřejmě byly i důvodem potopení tolika lodí. Vraky se nacházejí ve velkých hloubkách pod 60 m, ale díky tomu jsou velmi dobře zachované.
4529
Související články
Meltemi umí nepříjemně překvapit
Meltemi umí nepříjemně překvapit
Silný letní vítr v Egeji dokáže nováčky v oblasti zaskočit. Překvapeni pak jsou především tam, kde se cítí bezpečně, tedy v krytých přístavech a zátokách.
Co je meltemi a proč být ostražitý
Pohodová letní plavba se změní na drama, když vítr zesílí nad 40 uzlů a zvednou se krátké a vysoké vlny. Obloha je jasná, tlak vysoko, ale vítr skučí v lanoví. Hladinu Egejského moře bičuje meltemi.
Jedovatí čtverzubci se šíří v Řecku i na Jadran
Jedovaté ryby z čeledi čtverzubcovitých byly po Turecku a Řecku zaznamenány už také v Chorvatsku. I když panovalo přesvědčení, že zimní teplota vody je na ně příliš nízká. Šíří se přes Rudé moře.