Refování plachet

Před rokem jste si udělali kurz jachtingu a nyní poprvé sami vedete loď. Vítr sílí a plachty by si zasloužily zmenšit. To se však lépe řekne, než udělá. Co přesně dělat? V jakém pořadí? Kde jsou rizika a co pomůže?

V první řadě si musíme vyjasnit, kdy je ta správná chvíle na refování. Kolik musí foukat, abychom se pro zmenšení plachet rozhodli? Nebo jinak, kdy už nemůžeme vést plné plachty?

Na tyto otázky není exaktní odpověď. Záleží na mnoha faktorech. Je to velikost lodě, plocha oplachtění, stabilita, tvar trupu, vyváženost, posádka, kurz, kterým na vítr plujeme a ještě určitě mnoha dalších.

Dobrá, podle čeho se však mám orientovat? Kdy je třeba plachty zmenšit? Spíše než přesnými čísly je třeba se řídit citem, tedy něčím zcela neexaktním, co začínajícím jachtařům chybí. Můžeme si tedy říci, že na refování je čas tehdy, kdy začínáme mít s ovládáním lodi problémy. Ve chvíli, kdy se začínáme příliš prát s kormidlem a kdy náklon je větší, než bychom si přáli. Jedno ze základních pravidel turistického jachtaře zní: „Jakmile tě poprvé napadne zarefovat, udělej to!“

Mnozí závodníci, kteří si tyto věty přečtou, nebudou souhlasit. Vždyť je možné dotáhnout zadní stěh, cunningham, povolit kiking a otěž … Ano to vše je možné udělat a na závodní lodi se to také dělá, ale na turistické lodi je situace jiná. Na závodní lodi je k dispozici velká a zkušená posádka. Každý ví, co má dělat. Na turistické lodi to tak není. Turista chce především dojet do cíle. Jestli o hodinu později, na tom nezáleží.

Druhé pravidlo, které se týká refování, zní: „Refujeme podle poryvů, nikoli podle průměrné síly větru!“ Může se zdát, že tato metoda je velmi konzervativní. Pokud však sedíte na palubě sami a přijde silný poryv, není vám nic platné, že velikost plachet byla podle průměrné rychlosti větru dobrá.
 

Další pravidlo uvedeme i přesto, že se jím příliš neřídíme: „Refujeme podle skutečného větru, nikoli podle větru zdánlivého!“ To si znovu vyžaduje vysvětlení. Plujeme proti skutečnému větru o rychlosti 25 uzlů rychlostí 7 uzlů. Zdánlivý vítr na palubě jachty má rychlost 32 uzlů. V tu chvíli již máme nějakou dobu zrefováno. Ve druhém případě plujeme ve stejně silném větru, ale na zaďák. Plujeme stejně rychle, tedy 7 uzlů. Máme plné plachty. Zdánlivý vítr na palubě jachty má rychlost 18 uzlů. Loď je výborně ovladatelná a nikoho ani nenapadne, že by bylo dobré zmenšit plachty. Pak však jachtu rozhodí vlna, autokormidlo nezvládne vedení lodi, ta vyostří a najednou stojí s plnými plachtami na vlnách proti větru o rychlosti 25 uzlů. A posádka má plné ruce práce.

A ještě pravidlo poslední: „ Víme-li, že má na moři foukat silný vítr, v přístavu však při vyplouvání nefouká, přesto si raději zarefujeme. Vždy je snazší později plachtu vytáhnout celou, než ji naopak refovat!“ Je jednodušší ve slabém větru plachty rozrefovat, než v příliš silném zmenšovat.

Rolování versus klasika

Většina jachtařů dnes absolvuje kurzy na lodích s rolovací hlavní plachtou. Klasické plachty se bojí. Jsou přesvědčeni, i přesvědčováni, že práce s klasickou plachtou je obtížnější a nebezpečnější. Není tomu tak. Práce s klasickou plachtou je po zvládnutí základů stejně snadná, jako s plachtou rolovací, výsledky jsou však lepší. Účinnost klasické plachty je vyšší a rozdíl ještě narůstá při refování.

Stejná je situace i u rolovacích kosatek. Jejich účinnost se při zmenšení snižuje, zejména výrazné je to při plavbě na stoupačku. Přesto však není možné očekávat, že by se turistické jachty vrátily k výměnným kosatkám.

Co dříve zmenšit

Plujeme na stoupačku s rolovací genou a klasickou hlavní plachtou. Vítr sílí a je třeba začít refovat. Kterou plachtu zmenším dříve? Bude to hlavní plachta. Zmenšená hlavní plachta si stále zachová dokonalý profil, pokud je dobře zrefovaná, dokonalý profil zůstane i geně, která je stále celá vytažená. Na stoupačku jde o ideální řešení, zachováme stoupavost lodi.

Pokud srolujeme část geny, profil plachty to výrazně naruší. Za předním stěhem vznikne pytel, který výrazně omezí stoupavost lodi. Stejný problém způsobí i úhel otěží zmenšené geny, který již nebývá ideální. Ve chvíli, kdy vítr sílí, potřebujeme ploché plachty s mělkým profilem. Místo toho máme vpředu pytlovitou genu s profilem velmi hlubokým, který loď naklání.

Pokud vítr dále sílí, budeme však muset zmenšit i genu. Důvody jsou dva. Jedním je vyvážení lodi. Plocha plachet před a za stěžněm musí být vyvážená. Druhým důvodem je pevnost plachty. Plachty jsou vyráběny jen do určité síly větru, pokud bychom nechali genu i nadále celou, roztrháme ji.

Další výhody klasiky

Především si zdůrazníme velké výhody klasické hlavní plachty. Plachtu není nikdy problém spustit dolů. U plachet rolovacích někdy dojde k zaseknutí plachty ve stěžni a plachtu pak není možné ani vytáhnout ani stáhnout. U klasické plachty k tomuto nedojde.

Další ohromná výhoda se projeví ve chvíli, kdy se zrefovaná plachta roztrhne. Klasickou plachtu jednoduše spustíme dolů, stáhneme z ráhna, v lodi opravíme a vytáhneme zpět. Zmenšenou rolovací plachtu musíme před stažením celou rozrolovat. Ve velmi silném větru to může znamenat další výrazné škody na již poškozené plachtě. To se netýká jen hlavní plachty, ale také geny.

Jak na to

Nebudeme se zde zabývat refováním rolovacích plachet, které zvládne i osoba na palubě nová. Řekneme si, jak je tomu u plachet klasických.

První činností při refování je povolení otěže plachty tak, aby plachta flatrovala. K tomu většinou není třeba nijak výrazně měnit kurz, stačí povolit dostatečně otěž. Dále povolíme výtah hlavní plachty. Ideální je, pokud jsou v místě refů na výtahu značky. Potom povolíme jen potřebnou délku. Člen posádky u stěžně stáhne přední lem plachty tak, aby bylo možné zaháknout oko v plachtě na hák na goosenecku (kování spojující ráhno a stěžeň). Oko zahákneme a zkontrolujeme, jestli při napnutí výtahu nemůže dojít k poškození plachty.

Výtah plachty napneme na maximum. V silném větru musí být napětí ve výtahu větší. Pak můžeme stahovat uvolněné refovací lano v zadním lemu plachty. Při jeho napínání musíme opět kontrolovat, jestli nemůže nějak poškodit složenou část plachty (aby volná část plachty nebyla skřípnutá mezi lano a ráhno. Také refovací lano maximálně napneme. Nyní můžeme dotáhnout otěž plachty a plujeme dále. Zkušená dvojice jachtařů zvládne zmenšení plachty za 2 minuty.

Refovací lanka

Do plachty se dříve dávala v místě refu lanka, která někteří jachtaři po zmenšení plachty dotahovali. Dnes to již většinou není nutné, protože lanka sloužila pouze k tomu, aby volný kus plachty neplandal pod ráhnem. Dnes je většina jachet vybavena lazyjacky a lanka nejsou zapotřebí.

Refování pomocí jediného lana

Na některých lodích dnes najdeme refování pomocí jediného lana. To stahuje nejen zadní lem plachty, ale zároveň lem přední. Při zmenšování plachty tak teoreticky není nutné chodit ke stěžni, vše je možné zvládnout z kokpitu. Nakonec však zjistíte, že cesta ke stěžni je stejně nutná, minimálně proto, abyste zkontrolovali, jestli refovací lano neničí nikde plachtu. Nevýhodou tohoto oblíbeného systému je, že dokonalé vypnutí plachty je mnohem náročnější, protože refovací lano jde přes více kladek.

Refování na zadobok

Refovat plachtu bez změny kurzu je možné i na zadoboční vítr. Potřebujeme k tomu na pomoc topenantu. Začneme tím, že topenantu výrazně zkrátíme a tím z plachty vypustíme vítr. Potom již pracujeme stejně. Povolíme výtah, zahákneme přední lem, dotáhneme výtah, dotáhneme ref a na závěr povolíme topenantu.

Refování geny

Refování rolovací geny je prosté a není třeba k němu mnoho připomínek. Jen je třeba si uvědomit, že po zmenšení plachty bude nutné, upravit také otěžové vozíky geny, aby otěž zabírala i u zmenšené plachty ve správném úhlu.

Refovací kosatky

Na některých lodích jsou vidět kosatky, které nejsou rolovací, ale přesto umožňují refování. Příkladem mohou být závodní jachty Classe Mini. Kosatky se zde refují v podstatě stejně, jako klasická hlavní plachta. Na plachtě jsou oka, která umožňují její stažení ve vertikálním směru. Plachta se na palubě zahákne do vyššího oka a výše se uváže i otěž. Plandající spodek plachty se smotá a sváže.

Takto zmenšená kosatka má stále ideální tvar a stále výborně stoupe proti větru.