Když dojde nafta za bezvětří

Co můžete dělat, když vám dojde na plachetnici nafta 300 metrů od břehu a vítr nepřetlačí ani cigaretový kouř stoupající k nebi? Možností, jak takovou lapálii řešit, je více.

V první řadě je po zakašlání motoru možné začít nadávat a hledat viníka ošemetné situace. Uvolníte vnitřní napětí, ale na nadávky nikam nedoplujete.

Můžete si lehnout do kokpitu a užívat si krásného dne, kdy nikam nespěcháte.

Můžete vytáhnout plachty a doufat, že se to pohne. Dokud však nebude chtít vítr, strávíte hodiny jen marným honěním sotva znatelných kozích dechů.

No a pak je řešení, které se hodí v místech, kde je případná pomoc nedaleko. Vezměte si na nohy ploutve, vlezte do vody a tlačte jachtu tak dlouho, než se dá do pohybu. Jeden může vpředu táhnout za lano, dva vzadu tlačí.

Možná se vám to zdá jako blbost, ale funguje to. Tlačíte a jachta se pohybuje. Pomalu, ale pohybuje. 300 metrů ke břehu klidně dostrkáte. Před lety jsme si to vyzkoušeli s jachtou First 36.7.

Je samozřejmé, že toto řešení problému má své limity. Třicetimetrový škuner asi do přístavu nedostrkáte. Na jaře na Baltu budete také těžko shánět někoho, kdo by se do tlačení pustil. Ve vodách zamořených žraloky/krokodýly/piraněmi/žahavými medúzami se do toho také nebude nikomu chtít.

Ve Středomoří to v létě půjde. Jen si dejte pozor, abyste to nerozjeli příliš a dokázali před břehem zastavit.

Poznámka pro majitele motorových člunů

Půjde to určitě také, ale hůře. Tvar trupu motorového člunu je k tlačení méně vhodný. Navíc vás u břehu pětilitrový kanistr naftu obvykle nezachrání.