Vyjádření k videu z Velikonoční regaty

Včerejší video z Velikonoční regaty z roku 2011 vzbudilo mezi čtenáři velké emoce. Možná bych řekl, i vzhledem ke stáří videa, zbytečně veliké. Proto přidávám můj názor na situaci na vodě a na reakce, s včerejším videem spojené.

Lokalita před Dubrovníkem může být na jaře za některých okolností meteorologicky náročná. Jugo zde někdy vane z moře, jindy z údolí řeky Dubrovačky. Navíc občas na jaře dokáže přeskakovat až na bóru.  Východnímu větru, který je někde mezi jugem a bórou, říkají domorodci levant. Při přechodu tlakové níže může ke změnám dojít během pár minut.
Obě jachty při dojezdu do cíle udělali podobnou chybu, i když každá na jiný bok. Ve snaze dostat se do cíle přeostřily, ztratily rychlost a přestaly poslouchat kormidlo. Prostě se postavily proti větru a téměř zastavily. Proto nemohly provést obrat. To byl základ problémů obou jachet a stejně se k tomu na FB vyjádřil i známý závodník Jan Hirnšal.

První jachta 21 se postavila proti větru, zastavila a následně ji vítr stočil na Daksu. V takové chvíli potřebuje jachta nabrat rychlost, aby mohla provést obrat. To se nemohlo podařit, když byla vypuštěna otěž geny. Proto nebylo možné udělat réčko. Odpadnutí kormidelník zřejmě nezvažoval, ale stejně by se mu nemuselo povést, kvůli přitažené hlavní plachtě.

A trubač? Trubač byl OK. Měl trubku, tak troubil.

V obou případech došlo k chybám, které mohly být způsobeny nezkušeností posádek. Kdo se však nebude závodů účastnit, nezíská se závoděním zkušenosti. Proto bych se nepouštěl do velké kritiky. Koneckonců, kdo v životě nechyboval, ať hodí kamenem. Jen jsme možná měli více štěstí a naše chyby se nedostaly na Youtube.

Prostě se to stalo, účastníci si z toho vzali poučení (snad) a příště se to již opakovat nebude. Není třeba používat silná slova. My ostatní máme štěstí, že se ze situace můžeme poučit i bez toho, že bychom zlomili stěžeň.