Trosečníkem na Waddenzee

pondělí 19. července 2021

Již několikrát jsme se na stránkách LN věnovali jachtingu v holandském Waddenzee. V jedné z nejnáročnějších lokalit z hlediska navigace a počítání přílivu, odlivu a proudu. Naše poslední plavba po západofríských ostrovech skončila záchrannou akcí.

Loď, kterou jsme pro tuto plavbu zvolili, se jmenuje Anna a jedná se o klipr. Délka lodě je 27,5m, šířka 5,4. Loď má ponor 1,45m a výtlak 130 tun. Jedná se o loď s plochým dnem určenou původně pro plavbu v mělčinách s možností nasednout na dno a vyložit náklad. Později byla loď přestavěna na charterovou loď, která patří zkušenému skipperovi Rayovi.

Během naší týdenní plavby z fríského Harlingenu jsme plánovali navštívit 4 z místních ostrovů. Když jsme minulou sobotu vypluli, byl příliv ve springu. Nejprve nás čekal výlet na Terschelling. První den foukalo cca 3-5 kn, takže jsme spíš stáli na plachty, něž pluli, ale pro seznámení se s prací s plachtami to bylo vlastně dobře. Terschelling byl již plný turistů, nějaká závažná anticovid opatření jsme nezaznamenali. Na ostrově celodenní výlet a skok na Vlieland.

Poté směr Ameland. Začalo nám pěkně foukat z NW a loď plula s proudem až 8 kn. Není to žádný „rychlík“, ale parádní stabilní ale těžká plachetnice vhodná do severských podmínek. Cestou na Ameland míjíme 2 „zelená pole“. Oblast brutálních mělčin, která je sjízdná pouze při vysoké vodě. Přistání na Amelandu v pohodě, a další den vysněný sail na Schiermonnikoog.

Domluvil jsem se s Rayem na spolupráci a převzal jsem kormidlo Anny. Měl jsem možnost kormidlovat přes další 2 „zelená pole“. Doplutí do maríny ve Schieru bylo téměř na poslední chvíli. Odliv byl již cca v polovině své fáze. Ray přidal plyn a já jsem měl skutečně plné ruce práce, abych s těžkou, a ne úplně jednoduchou lodí zaplul do přístavu. Finální „esíčko“ vyznačené červenými bójemi jsem takřka dosprintoval. Za 3 hodiny jsem viděl, proč jsme tak spěchali. Vše okolo nás byla oblast bez vody, lodě v maríně stály na mořském dně. Jen v místě, kde byla ještě před pár hodinami plavební dráha, zbyl malý kanál, ve kterém se proháněli kolpíci a ústřičníci úspěšně nacházející svou potravu. Mušle, malé krabi, ústřice a jiné živočichy.

Nastal den odplutí ze Schieru. Čas vyplutí je stanoven na 2 hodiny před kulminací HW. Fouká cca 20 kn ze severu, vytahujeme fok, kluiver fok a hlavasku. Bezanovou plachtu necháme zabalenou. Plujeme pěkně svižně a na bočák to ukazuje cca 7,5 kn malinko proti proudu. Nastal čas oběda, sedím na palubě a pozoruji moře kolem. Plavební dráha je vyznačená zelenými bójemi a jsme na úrovni prvního zeleného pole. Kormidluje „mate“ a je na úplně ideálním kurzu z hlediska větru. Bohužel na kurzu, který nás vyvede z vybójkované trasy. Skipper dává „povolení“ držet kurz.

Cca 100metrů za linií najíždíme na písečnou mělčinu! Rychle plachty dolů a zkoušíme si pomoci motorem na zpětný chod. Nedaří se. Pokoušíme se o to cca 40 min. Pak se dohodneme s Rayem, že nebudeme trápit motor a zůstaneme, až voda odteče a znovu nateče při dalšímu přílivu.

Ten má být kolem 2 hodiny ranní. Od jedné jsme připraveni na palubě. Tideplanner ukazjuje, že nastávající příliv nebude tak vysoký jako předchozí. Bude nám chybět cca 30 cm. Zkoušíme manévrovat se zpětným chodem motoru. Výsledkem je téměř hodinové trápení a posunutí lodi o cca 50 m. Vzdáváme to. Ráno padne rozhodnutí zavolat rescue service z Amelandu. Sice má být další příliv vyšší, ale viděli jsme, jak moc jsme zabořeni do písku, navíc se nám v noci vzpříčil jeden ze dvou kormidelních listů.

V10:30 přijíždí k místu rescue boat. 2 motory - jety - o výkonu 2 x 750HP. Vyvazují lana na příď a cca po 35 minutách se ocitáme na volném moři. Kvůli vzpříčenému kormidlu nás člun odtahuje do Lauwersoogu. Celá operace trvá cca 3 hodiny.

Poté se bezpečně vyvazujeme u mola v maríně a za cca 20 minut vracíme ploutev kormidla do původní polohy. Celá operace stála skippera cca 1000 eur. Všichni skippeři platí roční pojištění právě pro tyto případy. Není to levné záležitost, cca 2800 eur za rok. Poté veškeré práce platí pojišťovna. Je zde však spoluúčast, která činila v našem případě právě zmíněných 1000 eur.

Ptal jsem se Raye, kolikrát se mu to stalo během profi kariery. Prý třikrát. Pro mě bylo skvělé pozorovat, jak Ray pracuje s lodí, jak komunikuje s posádkou a jak zachovává klid. Zkrátka v této oblasti nešlo o nic zvláštního.

Waddenzee je překrásná oblast. Pokud se zde chcete plavit, musíte si vše předem velmi dobře připravit.

Více o plavbách ve Waddenzee zde.

Tagy: nehoda Holandsko ztroskotání Waddenzee nasednutí na dno