Pozor při koupi jachty
Nejprve něco o využití většiny zakoupených jachet. Většina jachet se nepouští na žádné dlouhé expediční plavby. Stojí v maríně a vyplouvají jen na měsíc či dva do nedalekého okolí. To platí ve Francii, Itálii a stejně tak i v Chorvatsku. Za dobrého počasí. Důvod je jasný. Buď máte volný čas (pak nemáte na jachtu), nebo máte peníze, případně jachtu. Obvykle nemáte obojí. Čili na dlouhé plavby není prostor.
Z výše uvedeného vyplývá, že není třeba vlastnit velké a silné jachty na dlouhé plavby. Stačí i něco menšího.Kolik potřebujeme kajut?
Zájemce o jachtu zpočátku počítá. Kolik potřebuji kajut? Kdo se mnou bude jezdit? Manželka, děti, kamarádi, obchodní partneři, všichni ti, co se mnou kdy byli na charteru. Po takovém výpočtu to vypadá, že i 4 kajuty jsou málo. Čtyři kajuty mají jachty, které mají nejméně 13 metrů. A místo na nich je kvůli počtu kajut a koupelen stísněné. U jachty o 2 metry delší je to lepší, ale její cena a provozní náklady rostou do ohavně vysokých čísel. Nejde jen o kupní cenu, ale i o pravidelné platby. Je třeba si uvědomit, že čím vyšší jsou roční náklady na provoz jachty, tím nižší je svoboda jejího majitele. Stačí-li vám ročně 100 000 Kč na provoz jachty, jste šťastný majitel, Potřebujete-li 1 000 000, už se musíte hodně ohánět, aby vám to nechybělo.
Jachtu pro sebe, nebo pro kamarády?
Nyní se na to podívejte jinak. Kupujete si jachtu pro sebe, nebo pro své kamarády? Potřebujete tolik kajut, aby se tam vešli všichni najednou? Co vaše děti? Jak dlouho s vámi budou jezdit na dovolenou? Je jim 15 let? Pojedou ještě dvakrát? Třikrát? Pak budou mít jiné plány.
Vztahy se mění
A ještě jak je to s těmi přáteli. Dokud jste jezdili na charter, vyrážela vás velká parta. Na vlastní jachtě brzy přijdete na to, že jezdíte sami. Důvodem může být to, že ostatní nemají tolik volného času a proto vyplouváte sám.
Je tu však ještě jeden důležitý důvod. Tím je proměna vztahů na soukromé lodi. Na charterové jachtě byl jeden z vás kapitán, ale jinak jste si byli rovni. Pokud na lodi proběhl večírek, tak jste ráno spláchli palubu kbelíkem vody a bylo hotovo. Když byla zima, šli jste na loď v botách ze břehu, když vám z ruky upadlo víko od batisty, byla to rána, ale nikoho to nebolelo.
Na soukromé lodi je to jinak. Majitel určuje pravidla. Toto můžeš, toto nesmíš. Boty tady, mokrý ručník támhle. Každá rána víka od batisty ho bolí fyzicky. A navíc, tady stát nebudeme, nezdá se mi to bezpečné a raději si zaplatíme drahou marínu. Rozhoduje majitel!
Vše výše uvedené je pochopitelné. Ale to neznamená, že pro všechny kolem snesitelné. Obvykle se po pár plavbách začne grupa kamarádů ochotných plout ztenčovat. Nakonec zjistíte, že na lodi plujete sami s manželkou. Je to pěkné, ale máte k dispozici 3 zbytečné prázdné kajuty, 3 záchody, které nikdo nepoužívá. Přitom se tísníte v kajutě, která mohla být dvojnásobná. Na vodu se vám nechce příliš vyplouvat, protože jachta je na vás dva moc velká. Za marínu platíte ranec, na úklid a údržbu lodi již potřebujete najmout pomocníka, místo ročního servisu jedné koupelny (záchody, hadice, čerpadla, kohoutky atd) udržujete čtyři. Zbytečná práce a náklady. Až nad hlavu.
Časem si začnete říkat, že charter vyjde výrazně levněji. I když si jachtu pronajmete na měsíc. Vlastnictví jachty vás přestane bavit.
Přitom stačí málo. Stačí si koupit jachtu jen pro své potřeby. Třeba jen dvě kajuty. Jedna pro mě, druhá pro návštěvy. Odpovídající velikost, kterou zvládnu a která je pro můj styl plavby dostatečná. To je východisko. A dobrá rada.