Navigace odhadem? Jaká je nepřesnost?
Před dvěma dny jsme zveřejnili výsledek navigačního příkladu, který se objevuje na kapitánských zkouškách. V reakcích na internetu jsem se dočetl, že s trochou praxe je možné se pustit do náměrů a kurzů odhadem. Nyní bych chtěl ukázat, kam bychom se navigací odhadem dostali.
Navigační příklad se odehrává v Chorvatsku, na místech, která mnozí znají. Celkem jde o uplutí vzdálenosti cca 15 mil. Pojďme si ale říci, že oblast neznáme. I vzdálenost by mohla být delší… A mohlo by to být v noci, kdy je orientace ztížena. nedoplujeme-li přesně, nevíme, kde jsme.
Pak zde máme ještě červený sektor, který je pro náměr odhadem (jak se o tom psalo v naší facebookové skupině). Pokud je kormidelník mistr v odhadu, bude mít náměry s přesností (respektive nepřesností) +/- 10°. To je červená výseč. Vezmeme-li nyní v úvahu jen dvě extrémní nepřesnosti v náměrech (ze čtyř), dostaneme body A a B.
Znovu budeme brát v úvahu extrémní nepřesnosti. Uplujeme 4,5 míle a změníme kurz vodou na KV=356°. Znovu vytvoříme výseče +/- 10°° pro navigaci odhadem. A nyní zjistíme, že tímto způsobem doplujeme na Gangorol, na Pašman, na Vrgadu, do Pakoštane… Vzdálenost do cíle bude někde mezi 8,5 a 11 mílemi. To znamená ETA mezi 18:50 a 19:40.
Vím, že se bavíme o terestrické navigaci, kterou už dnes obvykle nepoužíváme. Ale přesto stojí za to si uvědomit, že i v přesné navigaci je přítomno mnoho nepřesností. A popustíme-li nepřesnosti uzdu, například při odhadu náměrů a kurzů, dostáváme se mimo hranice přesnosti do sfér nepřesností.
V hlubokém a dobře značeném Chorvatsku se pravděpodobně nic nestane. Ale v takovém Finsku by podobná nepřesnost mohla znamenat, že budeme chudší o kauci.