Rozhovory, Vende Globe

Poslední z velké generace

Oceánský sólový jachting prochází generační obměnou. Ze slavné generace, která zažila zrození a raketový vzestup sólového jachtingu, už závodí jen pár hrdinů. Jedním z nich je Král Jean, jak přezdívají Jeanu Le Camovi.

Jeanu Le Camovi je 58 let a letos dokončil na vynikajícím 6. místě další Vendée Globe. Jen 5 hodin ho dělilo od 4. místa. 

Narodil se a vyrostl v Bretani. Jako dítě trávil léto s maminkou na ostrovech Glénan. Na 420 jezdil se starším bratrem dvojnásobného vítěze Vendée Globe Michela Desjoyeaux Hubertem, se kterým později stál u založení špičkové závodní loděnice CDK. Na velkých lodích začínal s legendou offshore jachtingu Erikem Tabarlym. 

Přestoupil na lodní třídu Armagnac, Formule 40 a Multi 50. Slávu získal v lodní třídě Figaro, kde dneska aktivně působí také Milan Koláček a celkem 3x zvítězil v La Solitaire. V historii závodu se to podařilo pouze pěti závodníkům. Z Figara vedla cesta za kormidlo atraktivních ORMA trimaranů. Dalším stupněm byla třída IMOCA a závod Vendée Globe.

Za Le Camem se Milan a Zuzana Koláčkovi vydali proto, aby se pobavili o možnosti koupě jeho jachty IMOCA. 

U Le Cama doma

Na schůzku se s námi domluvil osobně a také na nás čekal ve stanovený čas a na stanoveném místě. Tedy žádné manýry hvězd. Přitom s tím, co má za sebou…

V Port-la-Foret má vynikající zázemí, v mnoha ohledech až snové. Za bránou na dálkové ovládání se rozkládá dvorek, na jehož konci se v pohodě vejde sbírka Jeanových starých stěžňů. Složené tam jsou celkem čtyři.

Následuje hala dostatečně prostorná i pro dvě šedesátky. Všechno je perfektně udržované, čisté. V zadní části je hala schválně delší, aby se tam dalo pracovat na stěžni. Dokonalé zázemí pro oceánský jachting doma na dvorku. Nemluvě o krásném přiznaném trámovém stropu v hale a podlaze, ze které by se dalo jíst! Vynikající zázemí pro Vendée Globe 2020.

Nedílnou součástí týmu IMOCA je i administrace. Proto je tu i kancelář. Z okna je vidět přímo na molo, u kterého je vyvázaná Jeanova závodní jachta.

Loď na prodej

Jean je známý tím, že nemá rád novináře. Jinak ale vypadá skromně, je příjemný a tak se také chová. Hned v začátku našeho rozhovoru jsem měla pocit, že jsme rovnou skončili. Další vývoj událostí mě mile překvapil. 

Přišli jsme se s Milanem zeptat, zda je na prodej jeho loď. Také jsme se přišli dotázat na možnou spolupráci, ve které vidíme značně pozitivní vliv na vývoj Milanova projektu. Tedy to, že se vyvarujeme možných chyb, které stojí spoustu peněz. A vlastně nejen peněz...
Hned na začátku to vypadalo, že nebude o čem dál mluvit. Loď na prodej není. Jaká škoda, protože v této kvalitě moc lodí na trhu není. Vlastně momentálně není žádná! 

Spolupráce?

Kupodivu tím naše debata neskončila, ale naopak začala. Seznámili jsme Jeana s naší představou o pořízení lodi a plánem pro získání partnerů pro VG 2020 a dostali jsme « zelenou », navíc nás ještě usadil lépe do situace a dostali jsme tipy, jak celou věc více obchodně.

Nedalo mi to a musela jsem zeptat na pár otázek:


Chcete jet příští Vendée Globe sám, když loď není na prodej?

Rád bych a taky bych moc rád, kdybych našel někoho dalšího do party, s kým bych mohl sdílet svoje zkušenosti ze sucha i z vody, aby se rozdělily nemalé náklady se závodem spojené.

Řekl jste, že tohle byla nejlepší Vendée Globe, kterou jste kdy zajel. Proč ji tak hodnotíte?
Tohle bylo pro mě VG s opravdu silným lidským příběhem. Tentokrát jsme měli nejméně peněz v historii, co jsem jel a měli jsme štěstí na neuvěřitelné lidi kolem sebe, tak proto.

Kolikrát jste vlastně celkem kolem světa jel?
Jel jsem celkem šestkrát. Čtyřikrát Venděe Globe a dvakrát Barcelona World Race.

A dojel jste pokaždé?
Nedojel jsem jen jednou a to teda bolelo. Bylo to v roce 2009, kdy jsem převrátil loď u Cap Horn. To opravdu bolí, už jste skoro doma a konec…

Proč vám vlastně říkají Král Jean?
Já vlastně ani nevím. To vzniklo, myslím, někdy na Figaru. Třikrát jsem ho vyhrál… Nebo že jsem několikrát vyhrál světový šampionát Formule 40? Co já vím, už je to fakt dlouho a prostě mi to zůstalo.

S Jeanem jsme strávili příjemné dvě hodinky. Vlastně mě teď zpětně napadá, jestli je to opravdu ten člověk, o kterém všichni tvrdí, že nesnáší dávat rozhovory?

Za text děkujeme Zuzaně Navrátilové.