Potopená jaderná ponorka

Čína se snaží dohnat americkou přesilu ve vojenském námořnictvu. Na cestě k převaze hrají důležitou roli jaderné ponorky. Jedna rozpracovaná se žluté armádě potopila přímo v loděnici Wuchang. Nepříjemná komplikace. Asi jako vyloučení na 5 minut. Konec zápasu to není, nevýhoda ve hře však ano.

Potopení, tedy nikoli ponoření, první ponorky třídy Zhou se událo někdy v květnu nebo červnu. Zpráva o nehodě, která rozhodila i běžně kamennou tvář čínského prezidenta Si Ping-ponga, se dostala na veřejnost až minulý týden. Přinesl ji americký deník The Wall Street Journal. Odvolával se na anonymní zdroj z amerických ozbrojených sil. ´

Podle našeho zvláštního zpravodaje z čínské loděnice Wuchang se rozpracovaná ponorka začala potápět jednou v neděli kolem oběda. Dělníci stihli opustit potápějící se již ne plavidlo, ale nevěděli, jak postupovat dále. V Číně panuje přísná hierarchie a bez informací shora byla situace neřešitelná. Ředitel loděnice navíc 16. března 2021 vyslovil přání, aby nebyl během svátečního oběda a dvě hodiny po něm rušen.

K rušení tedy nedošlo. Po obědě a siestě již bylo pozdě. Ponorka uskutečnila své první zanoření až na dno. Přístavní dělníci ještě čekali, zdali dojde také k vynoření stroje se zázračnými schopnostmi, ale ukázalo se, že tento zázrak nemá Zhou v repertoáru.

V současné chvíli se nad již ne plavidlem sklánějí plovoucí jeřáby. Inženýři počítají, jeřábníci kroutí hlavami. Ponorka třídy Zhou by měla být větší než ponorky třídy Jin, které jsou dlouhé 137 metrů a mají výtlak 11 000 tun. Dá se předpokládat, že i cena výrazně převyšuje 750 milionů dolarů, což je cena třídy Jin.

To není dobrá zpráva pro loděnici Wuchang, pro jejího ředitele, pro žluté námořnictvo a samozřejmě ani pro Komunistickou stranu Číny (zkráceně KSČ).