Kam zmizela Azorská tlaková výše? Proč nefouká pasát?

pátek 6. listopadu 2026

Začátkem listopadu by měly jachty mířící do Karibiku spoléhat na severovýchodní pasát. Místo toho se vyhýbají tlakovým nížím, které se pohybují nezvykle daleko na jihu. U Azor zuří bouře, další níže se nachází severně od Karibiku a Azorská tlaková výše snad přestala existovat. Co se nad Atlantikem stalo? Proč je meteorologická situace tak neobvyklá?
Za normálních okolností je začátkem listopadu meteorologická situace nad Atlantikem relativně přehledná. V severní části oceánu se pohybují tlakové níže od západu na východ, v subtropické oblasti se nachází Azorská tlaková výše a na její jižní straně vane severovýchodní pasát.
Letos je všechno jinak. Nad severní Evropou se usadila mohutná tlaková výše, další oblast vysokého tlaku se nachází u amerického pobřeží. Mezi nimi se pohybují tlakové níže, které pronikají hluboko do subtropických oblastí. A některé se téměř zastavily.
Co tuto situaci způsobilo?

Základem je tryskové proudění

Abychom pochopili současné počasí, musíme se podívat vysoko nad hladinu Atlantiku.
V horní troposféře se nachází tryskové proudění neboli jet stream. Jde o pásmo velmi silného větru, které souvisí především s rozdíly teplot mezi polárními a subtropickými oblastmi.
Tryskové proudění významně ovlivňuje pohyb tlakových níží. Za obvyklé situace směřuje nad Atlantikem převážně od západu na východ a pomáhá přesouvat jednotlivé tlakové útvary.
Jenže jet stream není rovná dálnice. Vytváří rozsáhlé vlny, kterým říkáme Rossbyho vlny. Někdy jsou malé, jindy vytvářejí mohutné oblouky od severu k jihu a zpět.
A právě výrazně zvlněné výškové proudění pomáhá vysvětlit současnou situaci.

Tlakové výše blokují obvyklý pohyb níží

Nad severní Evropou a západní částí Atlantiku vzniklo uspořádání tlakových výší, které narušuje běžné západní proudění.
Začátkem listopadu se mohutná výše nacházela severně od Britských ostrovů, nyní se její přesunula k severní Evropě. Další výše je na západní straně Atlantiku, nedaleko amerického pobřeží. Mezi těmito oblastmi vysokého tlaku jsou tlakové níže, které nemohou pokračovat obvyklou cestou na východ.
Španělská meteorologická služba AEMET například dnes uvádí tlakovou níži severozápadně od Azor s tlakem kolem 996 hPa a výši nad Skandinávií s tlakem přibližně 1032 hPa.
Důsledkem je nejen neobvyklá poloha tlakových útvarů, ale také jejich pomalý a komplikovaný pohyb.

Proč vznikla hluboká níže právě u Azor?

Zde se přidává další důležitý meteorologický proces.
Po východní straně oblasti vysokého tlaku u Newfoundlandu proniká daleko k jihu studený vzduch z polárních oblastí. Proti němu postupuje velmi teplý a vlhký vzduch z tropických šířek.
Setkání těchto rozdílných vzduchových hmot vytváří podmínky pro intenzivní cyklogenezi, tedy vznik a prohlubování tlakové níže.
Výrazný horizontální teplotní gradient spolu s vhodným prouděním ve vyšších hladinách atmosféry umožňuje pokles přízemního tlaku a rozvoj rozsáhlého cyklonálního systému.
Tak vznikla tlaková níže severozápadně od Azor, která v současnosti komplikuje život závodníkům Route du Rhum.
Na její západní straně se vytváří silné severní až severozápadní proudění. Meteorologové předpovídají poryvy přes 50 uzlů a vlny vyšší než 5 metrů.
Neobvyklá není jen její poloha, ale také skutečnost, že se níže pohybuje velmi pomalu. Závodníci tak mohou zůstávat v jejím dosahu několik dní.

Kam zmizela Azorská tlaková výše?

Azorská výše není tlakový útvar, který by se trvale nacházel přesně nad Azorskými ostrovy.
Jde o klimatologicky poměrně stálou oblast vysokého tlaku v subtropickém Atlantiku. Souvisí s globální cirkulací atmosféry, konkrétně se sestupnou větví Hadleyovy cirkulační buňky. Její poloha, velikost a intenzita se však neustále mění.
V současném uspořádání není nad obvyklou oblastí Azorské výše dostatečně souvislé a stabilní pole vysokého tlaku. Místo něj zde najdeme aktivní tlakové níže.
Azorská výše tedy nezmizela v tom smyslu, že by přestala fungovat globální cirkulace atmosféry. Změnilo se aktuální rozložení tlaku nad Atlantikem a subtropická oblast vysokého tlaku se nevyskytuje v obvyklé poloze.

Proč nefouká severovýchodní pasát?

Nyní se dostáváme k tomu, co nejvíce zajímá jachtaře mířící do Karibiku.
Severovýchodní pasát vzniká v oblasti mezi subtropickým vysokým tlakem a rovníkovým pásmem nízkého tlaku. Vzduch proudí od vyššího tlaku k nižšímu a působením Coriolisovy síly se na severní polokouli stáčí doprava. Výsledkem je poměrně stálé proudění od severovýchodu.
Jenže současná poloha tlakových výší a níží tento obvyklý tlakový gradient narušuje.
Nad oblastmi, kudy se běžně pluje přes Atlantik, nyní není dostatečně rozsáhlé pásmo stabilního severovýchodního proudění. Vítr se mění podle jednotlivých tlakových níží a front.
To však neznamená, že severovýchodní pasát zmizel z celého Atlantiku. Nachází se mnohem jižněji, v oblasti Kapverd a dále k rovníku.
Pro jachty plující z Evropy do Karibiku je to značná komplikace. Plavba daleko na jih představuje dlouhou zajížďku a ani potom nemusí být možné pokračovat k západu za obvyklých podmínek.
Navíc se severně od Karibiku nachází další tlaková níže, která komplikuje poslední část transatlantické plavby.

Je takové počasí opravdu výjimečné?

Je neobvyklé, nikoli však nemožné.
V listopadu se nad severním Atlantikem mění sezónní cirkulace. Tryskové proudění má tendenci postupovat jižněji, tlakové níže mohou pronikat do nižších zeměpisných šířek a subtropická tlaková výše bývá méně výrazná než v létě.
Podobné blokující situace a vpády polárního vzduchu na jih proto do podzimní meteorologie patří.
Letošní situace je mimořádná především kombinací několika jevů současně. Výrazné blokující tlakové výše, hluboko na jih zasahující studený vzduch, vznik tlakových níží u Azor a jejich pomalý pohyb. K tomu se přidává nepříznivé rozložení tlaku až k oblasti Karibiku.
Výsledkem je Atlantik, na kterém obvyklé transatlantické trasy přestávají fungovat.

Kdy se počasí vrátí do normálu?

To je zatím obtížné předpovědět.
Aby se obnovilo obvyklé severovýchodní pasátové proudění na tradičních trasách, musí se změnit rozložení tlaku nad subtropickým Atlantikem. Musí zeslábnout nebo se přesunout současné tlakové níže a znovu se vytvořit rozsáhlejší oblast vysokého tlaku.
K tomu bude potřeba také změna cirkulace ve vyšších hladinách atmosféry, která umožní obnovení obvyklejšího západního proudění severněji nad Atlantikem.
Právě podobné situace ukazují, proč nestačí znát obvyklé větry v dané oblasti. Pasát sice patří k nejspolehlivějším větrům na světě, ale ani na něj se nelze spolehnout za všech okolností.
A letošní listopad je toho velmi názorným důkazem.

Pro zájemce o meteorologii jsme vypsali přednášku Počasí na moři jednoduše.