Hlavni kategorie Lodních novin, Zajímavosti, Bezpečnost

Bayesian: Britové odhalili nebezpečnou slabinu jachty. Italové komplikovali vyšetřování

Britský úřad pro vyšetřování námořních nehod MAIB dnes zveřejnil závěrečnou zprávu o potopení superjachty Bayesian u Sicílie. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že jachta měla nebezpečné vlastnosti, o kterých posádka nevěděla. Závažná jsou také zjištění o spolupráci s italskými úřady. Ty Britům dlouho neumožňovaly přístup k vraku a neposkytly jim některé důležité důkazy. Když se konečně dostali do interiéru vyzdvižené jachty, část důkazního materiálu už zmizela.

Z nočního klidu do katastrofy za čtrnáct minut

Bayesian se potopila 19. srpna 2024 u sicilského Porticella. Na palubě bylo 22 osob, sedm zahynulo.

Jachta dlouhá 56 metrů byla postavena v roce 2008 italskou loděnicí Perini Navi. Jejím charakteristickým znakem byl 72 metrů vysoký stěžeň.

Podle závěrečné zprávy britského MAIB (Marine Accident Investigation Branch – úřad vyšetřující námořní nehody) se počasí změnilo mimořádně rychle. Ještě před čtvrtou hodinou ranní panoval na kotvišti relativní klid. Během pouhých čtrnácti minut však vítr zesílil na nejméně 68 uzlů.

V 04:06 udeřil prudký poryv, který jachtu během necelých patnácti sekund položil na pravobok. Náklon přesáhl 90 stupňů. Bayesian už neměla schopnost se sama narovnat.

Do interiéru začala pronikat voda a přibližně o osmnáct minut později jachta zmizela pod hladinou.

Posádka neznala nebezpečnou vlastnost jachty

To je nejdůležitější závěr britského vyšetřování.

Bayesian měla zasouvací kýl, který byla v době nehody vytažený. Na kotvišti šlo o obvyklý provozní stav.

Problém spočíval ve stabilitě jachty bez plachet. Přestože neplula na plachty, její obrovský stěžeň, sbalené plachty a nástavba vytvářely mimořádně velkou plochu vystavenou větru.

Podle výpočtů britské Wolfson Unit vytvářel samotný stěžeň více než 56 procent celkového klopného momentu. Dalších více než 20 procent připadalo na sbalené plachty.

S vytaženým kýlem a bez plachet ztrácela Bayesian schopnost návratu do vzpřímené polohy při náklonu přibližně 73 stupně.

Schválená dokumentace stability jachty popisovala rizika způsobená větrem při plavbě na plachty. Nebezpečí převrácení při plavbě na motor nebo na kotvě, tedy bez plachet, nebylo vyhodnoceno.

Britští vyšetřovatelé proto dospěli k závěru, že posádka o zásadním riziku nevěděla a nemohla ho zahrnout do svých rozhodnutí.

Kýl v dolní poloze způsoboval jiné problémy

Zajímavé je vysvětlení, proč byl kýl na kotvišti vytažený.

Jeho spuštění snižovalo těžiště jachty a zvyšovalo její stabilitu. Zároveň ale způsobovalo výraznější stáčení jachty kolem kotvy. Tím rostlo namáhání kotevního řetězu i nebezpečí vytržení kotvy.

Posádka proto nechávala kýl na kotvě obvykle vytažený.

Schválená dokumentace přitom neobsahovala pokyn, že by měl být při kotvení spuštěný.

Posádka se tak snažila omezit známé nebezpečí, tedy vytržení kotvy, a nevědomky tím zvýšila riziko převrácení.

Italové Britům neumožnili řádně prozkoumat vrak

Velmi závažná je část zprávy věnovaná spolupráci s italskými úřady.

Italské státní zastupitelství zahájilo trestní vyšetřování, které omezovalo přístup britského MAIB ke svědkům a důkazům.

Vrak Bayesian byl vyzdvižen v červnu 2025. Britští vyšetřovatelé však nedostali možnost jej okamžitě prozkoumat.

V červenci 2025 jim bylo dovoleno pouze laserové zaměření vnějšího povrchu trupu. Vstup do interiéru jim italské úřady nepovolily.

Přístup dovnitř získali až v prosinci 2025, tedy půl roku po vyzdvižení vraku.

Jenže v té době už byl interiér vyklizený. Nábytek, vybavení, přístroje i další předměty byly odstraněny. Britové přitom neměli k dispozici dokumentovaný seznam odstraněných věcí.

To výrazně komplikovalo rekonstrukci skutečného stavu jachty v okamžiku nehody.

Chyběly i záznamy potápěčů a elektronická data

Další omezení se týkala podkladů získaných bezprostředně po nehodě.

Italské úřady neposkytly Britům podrobné záznamy potápěčů dokumentující jejich práci při vyprošťování obětí.

Právě tyto informace mohly pomoci vysvětlit, proč se některým cestujícím nepodařilo dostat z kajut.

Vyšetřovatelé také nedostali meteorologická data z elektronických zařízení vyzvednutých z vraku.

MAIB tak nemohl využít všechny důkazy, které mohly přispět k přesnější rekonstrukci posledních minut plavby.

Britský úřad proto ve zprávě výslovně upozorňuje, že některé závěry se mohou změnit, pokud mu italské úřady dosud zadržované informace zpřístupní.

Nejde tedy pouze o rozdílné názory britských a italských znalců. Britové neměli přístup ke stejnému důkaznímu materiálu jako italské vyšetřování.

Voda začala pronikat až po převrácení

Důležitý je také britský závěr týkající se vodotěsnosti.

Italští vyšetřovatelé se zaměřovali mimo jiné na údajné nezajištění vodotěsných uzávěrů ve stroijovně.

MAIB však dospěl k závěru, že pronikání vody do interiéru pravděpodobně nemělo podstatný vliv na prvotní převrácení jachty.

Voda začala ve velkém pronikat do podpalubí až poté, co Bayesian ležela na pravoboku a nebyla schopna se narovnat.

Britská zpráva současně upozorňuje, že některé otvory se podle schválené dokumentace dostávaly pod hladinu při menším náklonu, než připouštěly tehdejší požadavky předpisu LY2. Jachta tedy při původním schválení nesplňovala všechna kritéria pro minimální úhel zaplavování.

Tento nedostatek však MAIB nezařadil mezi přímé příčiny nehody.

Předpověď nevarovala před skutečným nebezpečím

Britští meteorologové považují za nejpravděpodobnější příčinu extrémního větru downburst, prudký sestupný proud z bouřkového oblaku, který se po dopadu na hladinu rozlévá do stran.

Předpovědi s bouřkami počítaly. Neupozorňovaly však na možnost výskytu ničivých poryvů o síle 12 Beauforta.

Kapitán přitom možnost zesílení větru nepodcenil úplně. Noční hlídce nařídil, aby ho vzbudila při větru silnějším než 20 uzlů nebo při vlečení kotvy.

Když nebezpečí přišlo, posádka začala připravovat motory a kapitán chtěl natočit jachtu přídí proti větru. Na dokončení manévru však už nebyl čas.

Italští znalci vidí příčinu jinde

Závěry MAIB jsou v ostrém kontrastu s informacemi o vyšetřování italského státního zastupitelství.

Podle dosud zveřejněných informací italští znalci nepovažují konstrukci jachty za příčinu tragédie. Odpovědnost hledají především v jednání kapitána a dalších členů posádky.

Je však nutné připomenout, že úplná zpráva italských znalců ještě nebyla veřejně předložena.

Britský MAIB naopak nehledá trestní odpovědnost. Jeho úkolem je určit bezpečnostní nedostatky a zabránit opakování podobných nehod.

Závěry britského úřadu proto neznamenají automatické zproštění posádky odpovědnosti ani konečný důkaz konstrukční vady.

Co z toho plyne pro jachtaře?

MAIB doporučuje změnit pravidla pro posuzování stability velkých plachetnic, doplnit meteorologickou výuku kapitánů a zlepšit upozornění na vzácné, ale mimořádně nebezpečné meteorologické jevy.

Vyšetřování upozornilo ještě na jeden nedostatek. Žádný ze záchranných ostrůvků se při potopení automaticky neuvolnil. Jeden musela posádka uvolnit ručně. Právě její zásah umožnil přežití patnácti lidí.

Případ Bayesian tak ukazuje, že ani velká a moderní jachta nemusí být za všech okolností.

A především připomíná, že kapitán může mít k dispozici schválenou dokumentaci, dodržovat běžné provozní postupy, a přesto nevědět o vlastnosti jachty, která může rozhodnout o životě celé posádky.