Veli Lošinj

Malebný přístav na východním pobřeží ostrova Lošinj se jmenuje Veli Lošinj. I když je jako přístav menší než Mali Lošinj. A menší je i počtem obyvatel. Dnes sice malý, ale v historii měl své velké okamžiky a bohatou námořní minulost. Malebný přístav stojí za návštěvu.

Poprvé se o městěčku zmiňují prameny v roce 1398. Tenkrát nesl jméno Velo Selo. První osídlení ještě nemá charakter městečka. V 15. století vzniká opevněná věž kula, která sloužila k ochraně obyvatelstva před pirátskými ataky. Dnešní vzhled získává centrum v 17. století.

V místním barokním kostele Sv.Antuna Opata Pustinjaka vedle přístavu se nachází nejpočetnější sbírka obrazů italských mistrů ze všech kvarnerských ostrovů (B. Vivarini, B.Strozzi, F. Hayez). Milovníci umění by také neměli vynechat kostel S.Marije z roku 1510, kde najdou další obrazy italských mistrů. Autorství jednoho z obrazů je dokonce připisováno Tizianovi.

Ve druhé polovině 19. století začala místní námořní tradice upadat a do čela se dostal větší konkurent z druhé strany ostrova Mali Lošinj.

Městečko v létě plné turistů je již v průběhu září příjemně opuštěné, poslední turisté sedí na kávě s místními, kteří odpočívají po sezóně. V té době již nebyl místní přístav obsazen turistickými loděmi a u mola stála odpoledne jen jediná plachetnice. Stojí se zde bokem, u vnějšího nábřeží je hloubka 4 metry, dále dovnitř hloubka klesá přímo u nábřeží, ale dno prudce padá do hloubky. S trochou opatrnosti je možné stát i na druhém břehu zátoky u mola před restaurací Marina. Vnitřní část přístavu je vyhrazena pro lodě domorodců.

Vzhledem k atraktivitě městečka mě loni v září překvapilo, že přístav byl volný. Připisuji to druhé polovině měsíce. Pokud by nebylo v přístavu volné místo, je možné stát jižněji v zátoce Rovenska, ze které vede do Lošinje cesta.